Množí se nám dotazy, které souvisejí se softwarovými kontrolami a audity. Kdekdo už sice zná a používá termín SAM (Software Asset Management, správa softwarových prostředků), leckde už mají dokonce i SAM managera, roste povědomí o tom, že s licencemi je třeba nějak pracovat (a že vlastně nestačí si je sem tam koupit), ale ve skutečnosti je pořád jako šafránu těch, kdo se v otázkách licencí skutečně dobře vyznají. Je to trochu tím, že je tenhle kopec starostí strmý a vysoký jako Everest a podobně jako on leží na hranici několika států: potřebujete znalosti z oblasti architektury IT, právničiny, daňařiny, účtování a hlavně skoro nekonečné množství trpělivosti a podobnou dávku času.
Takovou investici do své „legal compliance“ si ovšem nemůže dovolit každá organizace a přitom ji každá organizace musí zvládnout, protože jinak hrozí hodně ostré postihy – od pokut až k nepodmíněným trestům. Co s tím? Jako obvykle, řešení se už nemusí vymýšlet, už je stačí jen modifikovat. Právníky si najímáme, daňové poradce si najímáme, koneckonců i ajťáky si často najímáme. Proto si můžeme najmout i konzultanty, kteří se v tom tanci na hranici IT a práva vyznají a mohou nás provést jeho úskalími podstatně bezpečněji. Zodpovědnosti se tím sice nezbavíme (takže si je musíme vybírat vážně obezřetně), ale kus starostí nám ubyde. Bez nějaké orientace v dané oblasti se ale stejně neobejdeme, protože bychom ani neměli podle čeho oddělit ty dobré rádce od těch špatných.
Proto jsme pro vás připravili docela podrobnou mapu nebezpečných úseků v licenční cestě. Posuďte sami, nakolik riskujete. Posuďte to sami hodně brzy, protože s jarem přichází další vlna kontrol, která by mohla tuhle nudnou až otravnou oblast rázem učinit středem vašeho zájmu a tématem nepříjemných nočních můr.
Jaképak kontroly?, divíte se… Ale ano. Vytrvale platí, že software je dílo chráněné autorským právem, autor (nebo jeho zaměstnavatel, který vykonává autorská práva) vám uděluje licenci k jeho použití. Uděluje vám ji výměnou za slib, že dodržíte všechny specifické podmínky užívání, které vám určil licenční smlouvou – a v ní se mimo jiné píše také o tom, že má kdykoli právo přijít osobně nebo zastoupen třetí stranou (nezávislým auditorem) zkontrolovat, zda tyto podmínky dodržujete – a když zjistí, že ne, může si své zjitřené ego (a ušlé zisky) ukonejšit poměrně vysokými pokutami a dalšími satisfakcemi z oboru soudnictví. A protože dodržování licenčních podmínek je v naprosté většině případů pouze otázkou morálních, nikoli technických, zábran, je logické, že jejich pevnost a soudržnost čas od času někdo zkoumá. Pokud vám tedy během pár týdnů dorazí psaní s výzvou, abyste se ze svého licenčního hospodaření zodpovídali, nedivte se. Jednou dojde na každého. Za těch 25 let, co se této sféře věnujeme, už máme z těchto vln před kancelářemi malé moře. A ten pohyb je neodvratný, nekonečný, jen někdy je hladina klidnější a jindy dokáže spustit skutečné tsunami.
Proto jsme pro vás připravili malý testík „průchodnosti“. Utopíte se v licenčních vodách, narazíte, nebo doplujete šťastně přes všechny nástrahy až do cíle?
Vyplouváme.
Proč bych k sobě pouštěl nějakou kontrolu?
Uživatel je povinen na vyžádání autora (jím pověřeného zástupce) věrohodně prokázat, že dodržuje veškeré podmínky, za nichž byla udělena licence.
V každé multilicenční smlouvě jsou popsány podmínky možného ověření souladu se smlouvou. Tyto podmínky zákazníkovi ukládají povinnost uchovávat veškeré běžné a řádné záznamy týkající se produktů, které provozuje. Společnost Microsoft může požadovat, aby zákazník provedl interní audit všech jejích produktů používaných organizací, a to formou porovnání počtu používaných produktů s počtem účinných licencí vystavených na jméno zákazníka. Zákazník nákupem v dané multilicenční smlouvě (například Open License) její podmínky přijímá a tedy souhlasí, že po jakémkoli auditu doručí společnosti Microsoft písemné prohlášení podepsané jeho oprávněným zástupcem, které bude potvrzovat: že (1) Zákazník má dostatečný počet Licencí povolujících veškeré používání zjištěné při auditu, nebo (2) Zákazník objednal dostatečný počet Licencí povolujících veškeré používání zjištěné při auditu. Vyžádáním auditu se společnost Microsoft nezříká svých práv na vymáhání této smlouvy nebo na ochranu duševního vlastnictví společnosti Microsoft jakýmikoli zákonem povolenými prostředky, včetně provedení auditu na místě.
Pokud dojde k provedení auditu na místě a jeho výsledky budou neuspokojivé (bude scházet více než 5 % licencí u kteréhokoli jednotlivého produktu), je zákazník povinen uhradit náklady na audit a licence dokoupit s penalizací, cenou zvýšenou o 75 %.
Je důležité si uvědomit, že je na uživateli, aby uměl prokázat, že podmínky použití dodržuje. Autor mu nemusí prokazovat opak na to, aby se dostal k penězům.
Přiřazujete licence?
Před prvním spuštěním softwaru musí být licence prokazatelně přiřazena konkrétnímu stroji, zařízení nebo uživateli. Toto přiřazení lze obvykle měnit až po určitém čase (90 dní), nebo je nelze změnit vůbec (OEM).
Dříve než začneme používat software, ke kterému jsme získali licenci od společnosti Microsoft, musíme provést tzv. přiřazení licence a to konkrétnímu stroji, zařízení nebo uživateli (člověku, nikoli „účtu“). Přiřazení licence před prvním spuštěním instance je v podstatě mentální úkon (který doporučujeme pro lepší přehled a potřeby „důkazního řízení“ o tom, že software provozujete legálně, zachytit i v nějakém dokumentu, tabulce či softwaru pro správu).
Licenční smlouva vymezuje, kdy je možné toto přiřazení změnit. V případě softwaru pořízeného jako OEM je takové přiřazení trvalé. Se zánikem nebo vyřazením hardwaru zanikne i právo na použití softwaru, který na něm byl provozován.
U produktů pořízených v krabici nebo formou multilicenčních smluv je možné přiřazení měnit, avšak nejdříve za 90 dnů. Multilicenční smlouva definuje i situace, ve kterých lze změnu provést dříve (vynucení změny způsobené vyřazením nebo ztrátou hardwaru, ukončením pracovního poměru či pracovní smlouvy uživatele apod.). Zákazník musí odstranit software nebo blokovat přístup z předchozího zařízení nebo k předchozímu uživateli. V případě licencí pro desktopový operační systém (kromě Windows VDA) je přiřazení i v multilicencích trvalé. Více o licenčních podmínkách systému Windows 10 naleznete zde, pokud vás zajímají ještě starší verze operačního systému, ptejte se!
U serverového operačního systému pořízeného jako OEM se otevírá možnost dokoupit nejdéle do 90 dní od jeho pořízení také pokrytí předplatným Software Assurance. Takovýmto krokem na původní OEM licenci přejdou práva Windows Serveru pořízeného multilicenční cestou – čili bude možné jednou za 90 dní jeho licenci přiřadit podle potřeby jinam.
V dnešní době je potřeba si uvědomit, že požadavky na vysokou dostupnost, které typicky řeší architektura s virtualizací, případně scénáře disaster recovery, nelze dost dobře realizovat, máme-li dodržet popsané pravidlo – změna přiřazení licence maximálně 1 x za 90 dní. Tady bude téměř jistě potřeba sáhnout po Software Assurance, která (pro aplikační servery) umí toto omezení odstranit.
Využití práva na používání předchozí verze nebo nižší edice (downgrade rights)
Zda je možné místo pořízené verze produktu používat verzi předchozí, stanoví vždy konkrétní licenční smlouva. Pokud ve smlouvě právo na užívání starší verze, tzv.downgrade, není zmiňováno, je použití starší verze nepovolené. Obecně je právo na libovolně hluboký downgrade obsaženo v multilicenčních smlouvách. U licencí pořízených společně s počítačem (OEM) či u produktů v krabicích (FPP) to bývá jinak.
Typicky například u kancelářských aplikací Office můžeme downgrade aplikovat jen v multilicencích, ale u OEM či krabic nikoliv. Pokud budeme právo na předchozí Office v multilicencích využívat, je navíc třeba dbát na správné edice. Místo Office Professional Plus 2013 můžeme bez problémů nasadit například Office Professional Plus 2010, nikoliv však Office Standard 2013 nebo Office Standard 2010, protože se nejedná o stejnou edici. Stejně tak nejde namísto balíku Office použít instalaci samostatné aplikace např. Excel. Správný postup je: použít média sady Office a při instalaci zvolit z nabídky aplikací pouze Excel. Spotřebuje se tím ovšem celá licence Office. Nevyužitý Word, PowerPoint atd. nelze instalovat jinam.
Velmi často se právo na downgrade využívá u operačních systémů. U multilicenčních programů už víme, že problém není a downgrade je neomezený. Jen je třeba nezapomenout, že v multilicenčních programech pořizujeme naopak pouze upgrade Windows, tedy je třeba mít i příslušné podkladové licence. U varianty OEM se můžete vrátit až o dvě verze zpět (platí od Windows Vista). Pokud však máte Windows 10, zmíněné právo downgrade již neplatí natrvalo, ale pouze po dobu, dokud bude předchozí verzi Microsoft podporovat. Používat verzi Windows 7 místo zakoupených Windows 10 bude možné do ledna 2020 a možnost downgradu na Windows 8/8.1 platí do ledna 2023. Se skončením podpory tedy skončí i právo užívat. Více o licenčních podmínkách Windows 10 najdete zde. Při nákupu operačního systému Windows v krabici právo na starší verzi nezískáte vůbec. Zato je to jediná cesta, jak získat licenci Windows desktop OS, kterou nepřiřadíte navždy, ale můžete ji přenést na jiný stroj.
Právo na downgrade je často nutnou podmínkou standardizace softwaru ve společnosti. I proto nejsou krabice a OEM příliš vhodným řešením pro firmy, které mají více než 10 počítačů. Obvykle nevyměňují celou hardwarovou flotilu najednou a tak se snadno může stát, že je potřeba udržovat a podporovat a zajišťovat kompatibilitu třem i čtyřem verzím stejného softwaru, což je velmi neefektivní pro uživatele a nákladné pro jejich zaměstnavatele.
Nikde jsem nenašel, že by to nešlo!
Tak tohle je sebevražedná věta. Zvlášť, když ji pronesete před softwarovým auditorem. Je takovým neklamným znamením, že si na vás může docela smlsnout. Odhaluje totiž, že vám unikla zásadní podstata softwarového práva. Licenční ujednání povoluje, co smíte jako uživatel se softwarem dělat. Všechno, co v něm není zahrnuto, je tedy zakázano. Jsou to práva, která si autor ponechal a na uživatele je vůbec přenést nehodlal – a nepřenesl. Jinými slovy, co není povoleno, je zakázáno. Ne naopak, jak to prezentují někteří pseudoodborníci.
Licenční pokrytí společnosti licencemi zakoupenými mateřskou společností
Pokud jste součástí nadnárodního uskupení, které pořizuje licence v rámci jedné smlouvy se společností Microsoft, má to pro vás nejspíš výhody v lepší ceně, díky většímu objemu, ale vždycky je něco za něco. V tomto případě je důležité, abyste si ohlídali tzv. alokaci licencí. Je potřeba, abyste měli pořízení a především přidělení licencí vaší společnosti řádně zdokumentováno, protože odpovědnost leží na každém právním subjektu samostatně. Je nutné ohlídat, abyste licence určené pro Českou republiku měli ve smlouvě definované pro použití v České republice. Nejste-li si tím jisti, konzultujte s námi.
Mobilita (přenositelnost) licencí
Mobilita licencí (License Mobility) je právo, které ruší standardní omezení licence, jež velí změnit její přiřazení na jiné zařízení nejdříve až po 90 dnech. Nositelem tohoto práva je aktivní Software Assurance na daný produkt. Pokud je aktivní, mohu měnit přiřazení licence libovolně často. Toto právo se typicky nabízí u aplikačních serverů (SQL Server, SharePoint Server, Project Server, Exchange Server) a k licenci External Connector. Windows Server právo License Mobility nemá, tedy i když jsme jej pořídili v rámci multilicenční smlouvy, lze změnu přiřazení provádět nejdříve za 90 dní. V případě nákupu OEM měnit přiřazení licence na jiný fyzický server nelze vůbec.
Při pořizování Software Assurance k aplikačním serverům je rovněž potřeba zohlednit skutečnost, že o jejím pořízení se musí rozhodovat hned v čase pořízení základní licence, neboť ji nelze dodatečně dokupovat. U starších verzí produktů je třeba si pravidla License Mobility ověřit vždy v příslušném vydání Product Use Rights. U aktuálních verzí podmínky Product Terms určují, zda pro využití práva License Mobility je potřeba mít aktivní pokrytí SA jen na server, nebo i na CAL.
Pokud už tedy máte základní licenci včetně aktivního předplatného Software Assurance a chystáte se tuto výjimku uplatnit, pak budete moci měnit přiřazení licencí libovolně často v rámci celé jedné serverové farmy. Taková farma může být složena až ze dvou datových center, která mohou obsahovat libovolný počet serverů, přičemž jedno datové centrum nesmí být v časovém pásmu vzdáleném více než čtyři hodiny od místního času v časovém pásmu druhého datového centra, nebo musí být obě datová centra na území EU či EFTA.
Bez Software Assurance vás čeká ovšem docela tvrdý oříšek v podobě dokumentace korektního dodržování licenční pravidel. Budete muset omezit putování virtuálních serverů po nodech a budete je muset umět dokumentovat. Abyste nešetřili na nesprávném místě, je určitě vhodné promyslet a rozebrat předem připravované scénáře nasazení s ohledem na licenční pravidla. Jinak se může dobře vymyšlená architektura stát noční můrou, ať už se ji rozhodnete korektně licenčně pokrýt a zaplatit, nebo riskovat nelegální používání. Podrobnější rozbor k tomuto tématu jsme publikovali zde.
Právo na přeinstalaci (re-imaging)
Právo přeinstalace (Re-imaging Rights), neboli možnost kopírovat software na více zařízení z jednoho standardního obrazu (image), je nabízeno všem multilicenčním zákazníkům. Využitím tohoto práva může multilicenční zákazník přeinstalovat řádně zakoupený OEM, krabicový software či software získaný v jiném programu společnosti Microsoft, s použitím médií (či online instalací) získaných prostřednictvím daného multilicenčního programu.
Přeinstalace je povolena pouze u produktů, na které zákazník získá alespoň jednu licenci. Toto právo má několik pravidel:
- zákazník musí vlastnit samostatnou licenci každého produktu, pro nějž je vytvářen nový instalační obraz
- produkt, jazyk, verze a komponenty kopií musí být identické s produktem, jazykem, verzí a všemi komponentami kopií, které jsou novými kopiemi nahrazovány, a přípustný počet kopií nebo instancí produktu, pro nějž je vytvářen nový instalační obraz, musí zůstat stejný
- typ produktu (například s licencí k upgradu nebo plnou licencí) musí být totožný s typem produktu ze samostatného zdroje s výjimkou kopií operačního systému a kopií produktů, ke kterým byla získána licence v rámci jiného programu společnosti Microsoft
- zákazník musí dodržovat požadavky vztahující se na přeinstalaci (re-imaging) konkrétního produktu určené v užívacích právech k produktu nebo v seznamu produktů
Právo na re-imaging se nejčastěji uplatní u operačních systémů, které se pořizují jako OEM. Hodilo by se také pro zjednodušení distribuce a správy produktů z rodiny Office. Tam to ovšem nebude tak snadné.
Microsoft nabízí hned několik edic Office. Ty, které splňují parametry pro využití ve firemním prostředí zákazníka, jsou Office Standard, Office Professional Plus, Office 365 ProPlus a Office 365 Business. U těchto edic je zaručena správná funkcionalita, bezpečný firemní provoz a správa aplikací (zejména funkcionalita aplikací Office pro potřeby firem a organizací, podpora instalace a správy ve firemním IT prostředí, oficiální licenční smlouva pro firmy, která detailně upravuje licenční ujednání, produktový klíč generovaný na firmu/právnickou osobu, nevázanost na hardware – volná přenositelnost aplikací na jiná zařízení, standardizace SW prostředí, více instalací na jednoho uživatele, sjednocení aplikací na jedné verzi, provoz v terminálovém prostředí, libovolná změna jazykové verze atd.).
Společnost Microsoft nedoporučuje ve firemním prostředí používání jiných než výše uvedených edic produktu. Edice určené pro použití v domácnostech, pro živnostníky a podnikatele nemusí vždy obsahovat právo na komerční využití (závisí na konkrétním licenčním ujednání), váží se na soukromé účty (tzv. Microsoft Account) s negarantovanou podporou pro firmy a nemohou tak zaručit plnohodnotné fungování a plnění bezpečnostních standardů ve firemním prostředí zákazníka. Na oficiálních webových stránkách Microsoft Office je upozornění na tyto limity u jednotlivých edic.
Varianty Office, které jsou nejvhodnější do komerčního prostředí, se nenabízejí ani v krabicích ani formou OEM. Navíc u nich re-imaging téměř nikdy nepřipadá v úvahu, protože se nejedná se o identický produkt. Správa, instalace, přeinstalace – to všechno se musí dělat ručně a kus od kusu.
http://www.daquas.cz/articles/787-porizujte-software-microsoft-chytre-sada-navodu
Krabice a OEM mají ještě mnohá další omezení, která vás mohou v budoucnosti pěkně potrápit. Například je nelze využít pro terminálový provoz…
Terminálový přístup k aplikacím Office
Multilicenční smlouvy přinášejí edicím Office výrazně větší spektrum práv. Licence jsou přenositelné na jiné zařízení, jazykově a platformově nezávislé a dávají právo použít libovolnou předchozí verzi. Na zařízení, jemuž je taková licence Office přidělena, můžeme spouštět neomezený počet instalací Office ve fyzickém i virtuálních prostředích. Primární uživatel zařízení má navíc možnost instalovat Office i do svého přenosného zařízení. Dalším z důležitých multilicenčních práv je terminálový provoz.
Máte-li o toto řešení zájem, pak jedinou cestou, jak pro ně získat užívací práva, je právě pořízení Office v multilicenčním programu. Nutno dodat, že právo provozu Office v terminálovém prostředí se neváže k serveru, ale leží na koncových zařízeních, která k serveru přistupují. Jinak řečeno, právo přistoupit do terminálu má pouze to koncové zařízení, kterému je přidělena licence Office pořízená v multilicenční smlouvě. OEM ani krabice toto právo nedají. Dalším řešením je pořízení Office 365.
http://www.daquas.cz/articles/590-licence-nove-verze-office
http://www.daquas.cz/articles/537-windows-server-2012-dalsi-licence-uplne-jinak
(Pokud provozujete terminálové služby, je potřeba se rovněž zaměřit na licence pro Windows Server, přístupové licence CAL, jak základní Windows Server CAL, tak nadstavbové, aditivní RDS CAL.)
Upgrade desktopového operačního systému Windows
Desktopový operační systém Windows lze jako plnou licenci získat pouze v podobě OEM nebo v úplném balení s krabicí. Ve všech multilicenčních programech se nabízí jen upgrade (Professional a Enterprise). Ten k sobě vyžaduje podkladovou licenci. Použitelnou podkladovou licencí je jakákoli starší verze Windows Professional, Business, Ultimate nebo Enterprise a také Mac OS. Pokud zákazník nemá správnou podkladovou licenci, je mu umožněno dodatečné pořízení plné verze operačního systému v podobě instalačního média (Get Genuine Kit, je levnější, nemá však právo downgrade) nebo v legalizační multilicenční smlouvě (Get Genuine Windows Agreement).
Kromě krabicové varianty je přiřazení licence desktopového operačního systému trvalé. Pokud tedy dojde k vyřazení, ztrátě, likvidaci zařízení, ke kterému byla licence přidělena, dochází i k vyřazení licence. Jestliže bylo k licenci přidáno i pokrytí Software Assurance (SA), a to v době zániku stroje ještě běží, lze toto pokrytí společně s upgradem přenést na nové zařízení. Krytí Software Assurance navíc zajišťuje další užitečné možnosti (právo na nové verze, Windows User, Windows To Go, virtualizační práva atd.)
Desktopový operační systém jako aplikační server?
Licence desktopového operačního systému opravňuje k instalaci jedné kopie na zařízení s maximálně 2 CPU do fyzického nebo virtuálního prostředí. Přístup k operačnímu systému můžete umožnit až 20 dalším zařízením, ale výhradně jen za účelem používání vyjmenovaných pěti služeb: souborové služby, tiskové služby, internetové informační služby, sdílení připojení k internetu a telefonní služby. Za účelem synchronizace dat mezi zařízeními můžete přístup umožnit libovolnému počtu zařízení.
Pokud na zařízení běží jakákoli aplikace, například poštovní či databázový server, smí jej využívat každý uživatel, který pracuje přímo na daném zařízení, ale vzdáleně pouze primární uživatel, kterému je toto zařízení přiřazeno. Ostatní uživatelé tyto aplikace na dálku využít nemohou, přímo ani nepřímo. Tato licenční chyba se vyskytuje velice často, k danému účelu však může posloužit pouze některá ze serverových variant Windows OS (Standard, Datacenter, Foundation, Essentials).
Kdo je primární uživatel? Maximálně jednou za 90 dní smíte určit jednoho uživatele, který fyzicky používá zařízení s přidělenou licencí jako primární uživatel. Tento uživatel smí k zařízení přistupovat z libovolného jiného zařízení za použití technologií vzdáleného přístupu.
Dále platí, že v každém okamžiku může jeden (jiný než primární) uživatel získat přístup k zařízení prostřednictvím technologie vzdáleného přístupu, ale v tomto případě musí toto vzdálené zařízení disponovat samostatnou licencí ke spouštění stejné nebo vyšší edice tohoto softwaru.
Technologie vzdálené pomoci smíte použít ke sdílení aktivní relace bez pořizování dalších licencí k softwaru. Vzdálená pomoc umožňuje jednomu uživateli přímé připojení k počítači jiného uživatele, obvykle za účelem opravy problémů.
Licence pro klientský přístup (Client Access License, CAL)
Serverový operační systém i mnohé aplikační servery (SharePoint, Exchange…) vyžadují kromě licence pro server samotný také licence pro klientský přístup (CAL). Obvykle jsou v nabídce dva druhy – pro uživatele a pro zařízení. Klientské licence dávají právo přistupovat ke všem daným serverům zákazníka (definici zákazníka naleznete přímo ve smlouvě), ale jen ve stejné nebo nižší verzi, jako má CAL. Licence pro zařízení opravňuje k přístupu kohokoli, kdo bude přistupovat právě z tohoto zařízení. Je o něco levnější než licence pro uživatele, která jej opravňuje použít k přístupu zcela libovolné zařízení. Oba modely lze kombinovat, ale pozor na to, abyste byli schopni doložit, že všichni potenciální uživatelé a zařízení jsou správně pokryti.
Jeden produkt mívá většinou základní CAL a také aditivní CAL, která umožňuje použití rozšířené funkčnosti. Například k Windows Serveru jsou základní tzv. WS CAL a nadstavbové RDS CAL (terminálové služby), RMS CAL (rights management), IM CAL (identity management). Pro přístup externích uživatelů je k dispozici External Connector. Informace o licenčních podmínkách Windows Serveru 2016 podrobně najdete zde.
Klientské licence pro přístup k Exchange Serveru existují ve verzi Standard a Enterprise. Klientská licence není vyžadována pro uživatele nebo zařízení, které přistupuje bez přímé či nepřímé autentifikace AD. Pro všechny uživatele je kromě Exchange CAL samozřejmě potřeba i Windows CAL. K SharePoint Serveru se také nabízejí dvě edice klientských licencí – Standard a Enterprise CAL. Klientská licence není vyžadována pro přístup externích uživatelů.
Pro přístup ke Skype for Business Serveru jsou k dispozici dokonce tři edice klientských licencí. Základní – Standard, aditivní – Enterprise a Plus. CAL není vyžadována pro přístup bez ověření AD.
Klientské přístupové licence a také licence pro správu produkty z rodiny System Center (ML, Management License) se nabízejí i ve zvýhodněných balíčcích Core CAL Suite, Enteprise CAL Suite a jsou i součástí dalších sad. Než se pustíte do nakupování, je potřeba si udělat rozumný výhled a pak se teprve rozhodnout, jak na to!
SQL Server (od verze 2012) se nabízí ve dvou licenčních modelech: Server + CAL a Per Core (podle počtu jader). Model Server + CAL je vhodný pro všechny scénáře, ve kterých je možné spočítat celkový počet přistupujících uživatelů nebo zařízení a ve kterých ke službám či datům nepřistupují přímo či nepřímo uživatelé z Internetu (ti jsou zpravidla nepočitatelní). Při nasazení edice Business Intelligence se pak jedná o jediný dostupný licenční model. Pokud by totiž měli mít přístup k pokročilým funkcím BI také internetoví uživatelé, pak jedinou možnou cestou, jak řešení řádně pokrýt licencemi, je nasazení edice Enterprise podle počtu využitých jader.
Licence podle využitých jader ve fyzickém prostředí (POSE) – zde je nutno pokrýt licencí všechna dostupná fyzická jádra serveru, nejméně však vždy čtyři jádra na jeden fyzický procesor. Poběží-li tedy instance SQL Serveru 2012 na serveru osazeném dvěma procesory, každý se dvěma jádry, bude potřeba přidělit serveru osm licencí na jádro, protože čtyři licence jsou minimum na každý jeden procesor. Úplně stejné to bude, když SQL Server poběží na stroji se dvěma procesory po čtyřech jádrech, i zde bude potřeba přidělit osm licencí na jádro.
Licence podle využitých jader ve virtuálním prostředí (VOSE) – zde je potřeba pokrýt licencí všechna virtuální jádra (všechny virtuální procesory), která využívá daná instance virtuálního stroje, ale opět stejně jako v POSE minimem jsou čtyři „jaderné“ licence na jeden virtuální stroj (jedno VOSE). Pro potřeby licenční politiky nezáleží na tom, jestli jsou virtuální procesory tvořeny z fyzických jader nebo vláken pomocí funkcionality hyper threadingu.
http://www.daquas.cz/articles/678-co-noveho-v-licencich-sql-server-2014
http://www.daquas.cz/articles/479-sql-server-2012-chystane-licencni-novinky
http://www.daquas.cz/articles/659-sql-server-v-rezimu-vysoke-dostupnosti
Multiplexing
Multiplexing je proces, při němž hardwarovými nebo softwarovými prostředky dochází ke sdružování spojení nebo přesměrovávání informací, čímž se redukuje počet uživatelů či zařízení, kteří přímo přistupují k serveru. Typickými multiplexory pro databázový SQL Server jsou například aplikační nebo terminálové servery a webová rozhraní. V licenčním režimu Server + CAL však multiplexování nesnižuje počet licencí CAL potřebných pro koncová zařízení nebo uživatele, protože všechna zařízení i všichni uživatelé, kteří přistupují k SQL Serveru nepřímo prostřednictvím aplikačních serverů nebo jiných multiplexorů, potřebují přístupovou licenci CAL. Automatizované propojení interních aplikací (například ERP systémů) s internetovým frontendem (například E-shopem) ve většině případů má licenční dopady na backend, který je potřeba pokrýt licencemi pro neomezený přístup uživatelů, a to jak u SQL Serveru (typicky licencí Per Core pro neomezený počet uživatelů), tak u Windows Serverů – typicky licencí External Connector.
http://www.daquas.cz/articles/700-multiplexing-opravdu-na-tom-zalezi
http://www.daquas.cz/articles/639-sql-server-runtime-spolecne-s-dalsimi-resenimi
Virtualizace serverů Windows Server
I v prostředích s virtuálními stroji platí, že licence se vždy přiřazuje fyzickému zařízení či fyzickému uživateli, nikoli virtuálnímu stroji. Tudíž se nepřesouvá a neputuje spolu s ním. Musí být vždy předem přiřazena tam, kde má virtuální stroj běžet. Obvykle tedy virtualizace nesnižuje počet licencí, které by byly potřeba, kdyby střídavě běželo několik strojů fyzických. Z tohoto pravidla však existují různé výjimky, jimiž společnost Microsoft podporuje využívání této technologie. Jsou popsány v užívacích právech k jednotlivým produktům a v dalších dokumentech. Nejčastěji přijdou ke slovu Windows Server v edici Datacenter a pokrytí předplatným Software Assurance pro aplikační servery.
http://www.daquas.cz/articles/701-licencni-reseni-pro-virtualizovana-prostredi
Windows Server Standard na zařízení s více jak 2 CPU
Licence k Windows Serveru se přiřazuje fyzickému serveru podle počtu CPU. Pro každé dva fyzické procesory na serveru je nutná jedna licence (nebo: každá zakoupená licence pokrývá dva procesory). Každá přidělená licence Windows Server Standard umožňuje ve dvou prostředích OSE spuštění jedné instance serverového softwaru. Máme-li tedy např. server se 4 CPU, musíme pořídit licenci Windows Server Standard rovnou 2x, ale zároveň také získáme právo na 4 běžící instance Windows Serveru. Pokud ve fyzickém prostředí poběží Windows Server výhradně jen a pouze jako prostředek pro virtualizaci (žádné aplikace a jiné služby), pak se tato instance do maximálního povoleného počtu nezahrnuje.
Licence Datacenter Edition umožňují užívání serverového softwaru v libovolném počtu prostředí OSE. Jejich počet se určuje stejně – podle počtu CPU.
POZOR, od verze 2016 se model změní a budou se počítat jádra, nejen procesory. Podrobněji o této změně čtěte zde a chcete-li v blízké době pořizovat Windows Server, zavčasu to s námi konzultujte.
http://www.daquas.cz/articles/701-licencni-reseni-pro-virtualizovana-prostredi
SQL Server s aplikací (Runtime)
Někteří dodavatelé aplikací k nim mohou dodat výhodně SQL Server Runtime. Tuto licenci nelze použít k ničemu jinému, než výhradně pro aplikaci, s níž byla dodána. A pokud aplikace přestane být používána, zanikne s ní i licence SQL.
SQL Server Runtime má dodatečná licenční omezení; tím základním je to, že zákazník nesmí licenci Runtime využívat žádným způsobem k podpoře běhu jiných řešení než toho, se kterým licenci pořídil, tzv. uceleného řešení (unified solution). Žádná aplikace, která není přímou nebo modulární součástí uceleného řešení, nesmí na SQL Server Runtime zapisovat, ukládat nebo modifikovat data, popřípadě vytvářet databáze a tabulky. Stejně tak nesmí být nad SQL Serverem Runtime vyvíjena žádná nová aplikace. Licenční komplikace nastávají i tehdy, když si aplikace, která běží na SQL Runtime, „sahá“ pro data do jiné aplikace (obchodní rejstřík, kurzovní lístky, registr plátců atd.).
http://www.daquas.cz/articles/639-sql-server-runtime-spolecne-s-dalsimi-resenimi
Licence z MSDN
Každé předplatné Visual Studio s MSDN nebo MSDN Platforms je vázáno na konkrétního uživatele, fyzickou osobu. Ta může software poskytovaný v těchto programech používat k testování, vývoji, prezentaci či simulaci prostředí pro diagnostiku problémů. Rovněž může vytvořit testovací prostředí pro User Acceptance Testing, k němuž mohou přistupovat další uživatelé bez licencí, pouze však za účelem akceptačních testů. Profesionální testeři, kteří provádějí IT testy, musí k takovému přístupu mít přidělenu vlastní odpovídající licenci MSDN. V testovacím prostředí nesmějí být žádná produkční data.
http://www.daquas.cz/articles/205-licencni-otazky-k-msdn
Jak jste dopadli?
Má váš IT koráb v přístavu našeho testu ještě všechny stěžně a neteče mu dírou v boku do podpalubí? To je moc dobře. Taková plavba nanečisto se vždycky vyplatí. Pokud máte pocit, že se to s vámi nějak moc houpe, nebo si jen nejste jisti, jestli držíte správný směr, tak volejte. Myslím to vážně. V poslední době jsme se potkali s několika klienty, které oslovila irská „pobřežní hlídka“ – a jsou z toho docela smutní. Ona je ta hlídka dost ostrá a nesmlouvavá. Jedna z nejčastějších stížností „postižených“ zněla asi takhle: Proč rovnou naostro, proč jsme neměli možnost projít si auditem jen tak, dozvědět se to všechno, co víme až teď, a napravit to? Proč rovnou pokuty a zostřené platby?
Protože taková jsou pravidla. Microsoft každoročně nabídne a poskytne mnoho SAM aktivit, při kterých lze lhůtu pro nápravu nalezeného stavu dohodnout. Tehdy je také možné „zapomenuté“ instalace odinstalovat, špatně použité edice přeinstalovat, scházející licence dokoupit za běžných, či dokonce někdy i lepších podmínek, protože při takových akcích dochází ke konsolidaci smluv, hledá se nejlepší nákupní model.
Vedle toho ale každoročně běží také Audity a tam jsou podmínky mnohem přísnější. Všechny negativní nálezy stojí peníze – a často včetně penalizace. Neznalost zákona neomlouvá… Před autorským právem stejně jako před finančním úřadem. Já vím, daňové zákony si po večerech také nečtete, tak proč bych měla předpokládat, že louskáte licenční ujednání smlouvy Open? Jenže to víme z praxe a historek v černých kronikách… Nešťastný občan KK naletěl, když si řádně nepřečetl smlouvu a teď jen žasne, jaké úroky, úroky úroků, atd. A všichni moudře pokyvujeme hlavou: Ale to si přece MĚL přečíst, než to podepsal! Ruku na srdce, kolik už jste jménem firmy podepsali smluv, které jste si nepřečetli? A těch od softwaru?
Ale chápu, není na to čas, není to váš „core business“, potřebujete řešit kupu jiných starostí. Naprosto s vámi souhlasím: I my si najímáme lidi na daně, na účetnictví, na úklid, na správu IT.
A vy si můžete najmout nás – na pořádek v licencích. Stačí napsat na sam@daquas.cz, dáme to dohromady a vy budete moci klidně spát (nebo se věnovat jiným, mnohem zábavnějším věcem).