Když jsem se poprvé setkal s informacemi o novém zařízení Microsoft Surface Hub, připadalo mi zajímavé a chtěl jsem ho vidět osobně. Po mnohaletých zkušenostech v IT vím, že marketingové informace obvykle výrazně překonávají realitu. Takže, když jsem si domlouval živou ukázku v kancelářích Microsoft v Praze, snažil jsem se držet svá očekávání na uzdě.
Když mi kolega Pilař (ano, říkám profesionálům z IT kolegové, přestože jsem nedošla dále než k maturitě z programování a studia na filosofii úspěšně přetřela i to… říkám jim tak proto, že nás pojí společný cíl. A to stačí) jednou ve slabé chvilce prozradil, že by chtěl napsat článek o tom, jak by uživatelé více než restrikce a kontrolu potřebovali průvodce celým tím nepřehledným světem technologií a jejich možností, nadchlo mě to. Naprosto jeho názor sdílím – a snažím se obklopovat samými osvícenými profesionály, kteří uvažují podobně.
Pak jsem si to jeho povídání přečetla… a musela jsem k němu napsat „svou půlku“.
A přišlo mi to moc hezké a pro naše přátelství signifikantní. Málem jsme se totiž chytli. Každý za „ty své“. On je ajťák par excellence, takový ten s hlubokými znalostmi věcí, z nichž já chápu sotva předložky (a citoslovce), a já jsem to, co se označuje nepěknou, leč výstižnou zkratkou BFU. Naštěstí oba máme schopnost stoupnout si do bot toho naproti.
A to přesto, že se říká, že chlap a ženská spolu nikdy nemůžou vyjít. Proto, že každý chce něco úplně jiného. Chlap ženskou. A ženská chlapa.
Ajťáci a uživatelé nemůžou být jedni bez druhých. Věděli jste to?
I když jste si přečetli náš návod na to, jak si udělat pořádek v softwarových prostředcích (SAM), možná dál přemýšlíte, jestli existuje cesta, jak se zodpovědnosti za licence úplně zbavit. Pro jistotu si připomeňme, že software bez licenčních podmínek prakticky ani de iure neexistuje (mezi námi, text licence GNU pro Open Source software je taky poctivých 30 tisíc znaků…), tak se smiřme s tím, že stejně jako je dobré občas si zajít na technologické školení o produktech, tak se vyplatí přinejmenším sem tam zjistit, jestli nestojíme už více než jen jednou nohou v problémech kvůli ignoranci licenčních pravidel.
Trh hostovaných řešení se velmi rychle rozvíjí. O překot a slibně. Pokud u toho chcete být, jistě netoužíte po tom, dělat mnoho chyb či opakovat chyby cizí. Je lepší být poučen a informován. Shromažďujeme pro vás zdroje, které se nám zdají užitečné a zajímavé, ať již z hlediska obchodního či technického. A jestli vám nějaké informace stále chybí, ptejte se.
Výrobci softwaru rozhodují o tom, která ze svých práv „přepustí“ uživatelům softwaru, a ta definují a vymezují v licenčním ujednání. Pro poskytovatele služeb není vhodný tradiční licenční model Symantec Retail, Express, Rewards, kde je zakázáno přenést užívací práva na další osobu. V programu Enterprise x Service Provider (ExSP), který v ČR pro společnost Symantec zajišťuje DAQUAS jako tzv. Fulfilment Partner, je cesta k poskytování služeb otevřena.
V DAQUASu se setkáváme s mnoha typickými scénáři nasazení softwaru a taktéž s víceméně se opakujícími omyly při volbě licenčního modelu (nedostatečné licenční pokrytí při virtualizaci s technologiemi Live Migration či VMotion, nepochopení pravidla o přidělení licence konkrétnímu fyzickému zařízení). V článku vás seznámíme s řešeními, které se nabízejí.
Také používání softwaru pro poskytování služeb se řídí přesnými licenčními pravidly. Ta jsou zakotvena v dokumentu Services Provider Use Rights (SPUR). Microsoft může SPUR kdykoliv upravit, obvykle jej vydává jednou za čtvrt roku. Aktuální i starší vydání SPUR najdete v závěru tohoto článku. O licenčních podmínkách pro hostovaná řešení se můžete radit na adrese spla@daquas.cz nebo rovnou na 222 51 22 01. Našim SPLA partnerům jsou zde k dispozici kvalifikovaní, oficiálně certifikovaní, licenční odborníci.
Praktické informace k uzavření smlouvy, která umožňuje dodávat softwarové řešení třetím stranám, zákazníkům, kteří je od poskytovatele získávají jako servis, aniž by si museli pořizovat vlastní licence. Výhodou tohoto typu smlouvy je to, že jako jediná umožní využívat stejné softwarové prostředky několika na sobě navzájem nezávislým, nespolupracujícím subjektům, a tak efektivně sdílet hardware, software a služby, které jsou k provozu obojího obvykle nezbytně nutné. V článku se dozvíte, kdo a za jakých podmínek může tuto smlouvu uzavřít a co jej pak čeká.
Licenční podmínky použití produktů společnosti Microsoft zakazují jejich pronájem, leasing, půjčování nebo poskytnutí jakékoli další „osobě“, pokud to není výhradně pro účely společného podnikání. Tento zákaz se vztahuje i na nekomerční (bezúplatné) používání softwaru třetí stranou. Logicky z něj tedy vyplývá i to, že jedno softwarové řešení nemůže sdílet více uživatelů z různých firem. Přece ale existuje cesta, která umožní nabízet leasing či hosting zcela legálně. Od počátku roku 2008 vás po ní vede DAQUAS.