IoT na Dakaru

Díl první – Komunistické Československo 1988

Celý letošní projekt KPCS IoT na Dakaru začal v roce 1987, kdy jsem jako malé dítě zaznamenal úspěšnou účast české Liazky na fenomenálním závodě z Paříže do Afriky. Fascinovaly mě záběry náklaďáků řítících se pouští a fascinoval mě svět mimo komunistické Československo. Vítězství Tatrovky v roce 1988 umocnilo pocit hrdosti a navždy umístilo Rally Dakar do spektra mých zájmů. Celé dětství mi visel v pokojíčku plakát LIAZky jedoucí po duně a zpravodajství z Dakaru jsme hltali s tátou každý rok na začátku ledna s napětím. Nikdy by mě ovšem nenapadlo, že jednou se budu moci celého závodu přímo účastnit.

Díl druhý – Libye 1997

Když se hranice po revoluci otevřely a bylo možné začít cestovat, jeden z prvních velkých výletů (hned po procestování USA a části Ruska) musel nutně vést do Afriky. Fascinace Rally Dakar předurčila i charakter cestování po Libyi. Co nejvíce ježdění pouští, skákání na dunách ve starém terénním Nissanu Patrol a hledání míst, po kterých se Dakar jel. Zajímavostí budiž, že v roce 1997 vyhrál kategorii motocyklů Stephan Peterhansel, letošní vítěz Dakaru v kategorii aut. Kdyby mi tenkrát někdo řekl, že s ním budu jednou během Dakaru sedět u večeře, určitě bych se mu vysmál…

Díl třetí – trénování BigShock Racing teamu v Tunisu v létě 2016

Když se naskytla možnost vydat se na soustředění BigShock Racing teamu do Tunisu, neváhal jsem ani vteřinu. Jsem sice velkou část roku pracovně na cestách, nikoliv doma u rodiny, ale Dakar je Dakar. Jedu. Díl třetí se ovšem nekonal kvůli bezpečnostní situaci v Tunisu. Stejný důvod, který způsobil před lety přesun Rally Dakar z Afriky do Jižní Ameriky…

Díl čtvrtý – Jedeme Rally Dakar 2017!

Když nám Martin Macík Sr, zvaný Kocour, který se zúčastnil jako jezdec a manažer třinácti Dakarů, nabídl možnost jet s nimi, kývl jsem hned. Jak to budu vysvětlovat své ženě, kterou tak nechám doma s dvouměsíčním miminkem a dalšími třemi dětmi, jsem promýšlel až později. Naštěstí je ohromně tolerantní a ač mé dětské sny nechápe, je statečná a nebránila mi.

Nemám rád pozici účastníka zájezdu. Tudíž jsem okamžitě začal vymýšlet, jak se nejen účastnit, ale jak být teamu užitečný. Strávil jsem víkend výběrem nejlepších fotek z cestování po světě, abych se kvalifikoval jako fotograf teamu i přes náročné požadavky zkušeného odborníka na PR a nejmladšího pilota v historii Rally Dakar, Martina Macíka Jr. To bylo ale málo. Závodní kamion je úžasná technologická hračka, která mě do podrobností zajímá. Zároveň mě poslední dobou fascinují možnosti Internetu věcí, jelikož je to krásné propojení radioamatérství a pokusů s pájkou a plošnými spoji v dětství a mým současným zájmem (práce s daty pro potřeby byznysu). Kde jinde si otestovat koncept sběru dat při sledování technologie a jejich vyhodnocování a hledání závislostí než v nejtěžším automobilovém závodě na světě?

„Člověk potřebuje velkou míru naivity, aby se pustil do něčeho velkého.“ Elon Musk

Zhruba měsíc před odletem na Rally Dakar jsem se domluvil s naším dvorním dodavatelem IoT zařízení, že se mi pokusí narychlo připravit sadu čidel, která umístíme do kamionu. Data typu teplota, tlak, otřesy, GPS pozice, rychlost a další divácky zajímavé údaje. Data budeme online přenášet do Azure Cloudu a zobrazovat během závodu na mapě Jižní Ameriky přes PowerBI. Tolik plány.

První rána přišla v podobě oznámení dodavatele, že to nestihnou. Nikdy to neslíbili, nemůžu se zlobit, moc krátká doba. Takže náhradní řešení. Naštěstí jsem byl zrovna na horách s Filipem Ornsteinem ze Sinfin.cz. Do konce víkendu solidní náhradní řešení v ruce! Super! Umíme sbírat otřesy ve všech osách, zrychlení/zpomalení, GPS polohu, nadmořskou výšku, asi stihneme i teplotu.

Další rána přišla v podobě regulí od pořadatelů. V autě nesmí být žádné rádiově aktivní zařízení. Každé závodní vozidlo projíždí rámem, který kontroluje, zda něco nevysílá. Tím se pořadatel snaží (logicky) zabránit možnosti poskytování externí navigační pomoci. Na Dakaru totiž nevyhrává ten nejrychlejší. Vyhrává ten, který vydrží celý závod (technika i lidi), a hlavně ten, který umí v horách, poušti a pustině dobře a ručně navigovat. Zapomeňte na GPS a online mapy.

No nevadí, sbírat data budeme offline a data odesílat každý den po skončení závodu. (Hmmm, to jsem ještě netušil, jak vypadá pokrytí signálem v bolivijských horách nad 4000 mnm…) Kromě toho se napojíme na palubní počítač závodního kamionu a vyhodnocovat můžeme ještě spoustu zajímavých dat, která už sbírá. Super!

Další obtíž. Čidla ani řídící jednotka nesmí být v kabině, z bezpečnostních důvodů a zase kvůli regulím. Řešíme tedy napájení z powerbanky a vodotěsné a prachotěsné umístění. To dáme!

Na místě další nečekaná komplikace. Teplota 45 stupňů ve stínu, černá prachotěsná krabice umístěná za kabinou, čili nad motorem. Zařízení se přehřívá. Prachotěsnost rychle vezme za své pomocí vrtáku číslo 8 a větracích otvorů. Po první etapě je jasné, že nikde se tak strašně nepráší, jako na korbě závodního dakarského speciálu. O vodě při brodech ve 140 km/h ani nemluvě. No nic, z toho se nepo…

„Chlapi, kdo má s sebou prezervativy?“

Největší balení má dvorní mechanik závodní motorky Lukáše Kvapila.

„Na co to chceš? Vždyť jsou tu všechny ošklivý!“

„No, já vím. Chci to na IoT víš? Pomůže to Martinovi vyhrát.“

„OK, já je stejně nebudu potřebovat…“

Tak jo, měříme!! Hurá!

Sice každý den po ujetí 800–900 km v terénu a horách, třeba ve tři ráno, ještě lezu po zablácené korbě náklaďáku a odečítám data, abych ráno mohl zase znovu zařízení balit do prezervativu, ale cenná data máme! A můžeme zobrazovat a analyzovat!

A máme celý rok na to, abychom systém zdokonalili a doladili s teamem mechaniků a oběma Macíky tak, aby jim opravdu pomohl vyhrát. Letos z dat vidíme, že těsně před závadou ventilátoru motoru se nápadně zvýšily vibrace. Příští rok jim ale už zobrazíme, že vibrace pocházejí z vrtule ventilátoru, a ten chlapi očistí dříve, než se rozsype na kusy. A to jim ušetří ty 3 hodiny opravování v poušti, kvůli kterým byli místo čtvrtého místa na desátém. A jelikož pololegálně získaná výjimka KAMAZů na motory o 2 litry větší než všichni ostatní už vyprší, bedna je jistá! A KPCS bude u toho!

Jan Kořán | KPCS CZ