Visual Studio 2010 a licence

DAQUAS slouží už dobrých 13 let českým a moravským vývojářům jako Informační centrum pro MSDN. Tak jsem se s firmou potkal i já a teď už tu skoro pět roků řeším produkty Microsoft nejen po stránce praktického použití, ale i z licenčního hlediska. Z dotazů, které se mi dostávají do ruky přes adresu msdn@daquas.cz či na školeních pro partnery a zaměstnance Microsoftu, kde přednášíme licenční politiku, je patrné, že pravidla pro vývojářské nástroje nejsou mnohým z těch, jichž se bytostně týkají, zdaleka jasná. Proto bude dobré si je teď probrat rovnou v souvislosti s „rodinou“ Visual Studio 2010, jejíž oficiální vstup na trh je 12. dubna.

Produktová řada

Microsoft došel k poznání, že nabídka jeho vývojářských nástrojů je pro zákazníky matoucí a nepřehledná. Rozhodl se proto, že tentokrát vytvoří nejen poměrně zásadní „upgrade“ svého vývojářského prostředí – rozuměj nové Visual Studio 2010 a TFS 2010 – ale že po několika letech připraví překvapení i na poli různých edicí a předplatných. Počet produktů v nové verzi významně redukuje a zjednodušuje. Něco zdraží a jinde zase zlevní. Co tedy produktová řada Visual Studio 2010 přináší?

Express nástroje

Jsou zatím stále zdarma a přibylo jich. Je to skupina nástrojů pro studenty a nadšence, vychází z plnokrevného prostředí Visual Studia, které je ale zjednodušeno a neobsahuje řadu pokročilých funkcí. Z pohledu jednotlivých jazyků a přístupu k objektům a třídám .NET Frameworku omezení žádná nejsou, ovšem například funkce umožňující spolupráci a podporující tvorbu kvalitního kódu i jeho následnou správu zde nenajdete. Mezi nástroje zdarma patří:

• Visual Basic 2010 Express
• Visual Web Developer 2010 Express
• Visual C# 2010 Express
• Visual C++ 2010 Express
• Visual Studio 2010 Express for Windows Phone

Visual Studio Standard...?

Edici Standard už v novém Visual Studiu 2010 nenajdete. Toho nejspíš nikdo nelituje, protože nikdy nebylo zcela jasné, které skupině vývojářů může sloužit. Byla něco víc než Express, ale zdaleka ne Professional, a přitom nestála zrovna málo… Vcelku nikdo ji nekupoval, a ani neprodával, máme-li být upřímní. Než jsme se stačili rozhodnout, co z toho je příčinou a co důsledkem, vzal tuto edici čas, a z mého pohledu jedině dobře.

Profesionální vývojáři

Zde je situace výrazně jednodušší než dříve. Microsoft uvádí, že ze sedmi variant u tzv. klientských produktů rodiny Visual Studio zbyly jen tři. Jak to tak v ceníku počítám já, tak mi ze šesti zbyly čtyři… No, nebudu vás více mást, raději se podívejme, co můžeme z klientských profi nástrojů v roce 2010 potkat:

• Microsoft Visual Studio 2010 Ultimate with MSDN
• Microsoft Visual Studio 2010 Premium with MSDN
• Microsoft Visual Studio 2010 Professional with MSDN
• Microsoft Visual Studio Test Professional 2010 with MSDN

Popravdě, najdete tu ještě nějaké edice navíc, jako třeba Visual Studio 2010 Professional with MSDN Essentials … a jistě i něco dalšího – záleží pak i na tom, jestli nakupujete krabice nebo licence v některém z multilicenčních programů. Pokud chcete mít představu, jak se jednotlivé edice liší, podívejte se na produktové stránky Visual Studia 2010.

K Visual Studiu patří i serverové produkty. A zejména u nich došlo ke změnám, které potěší. Jejich hlavním nositelem je Team Foundation Server 2010 (TFS), který je provozován v licenčním modelu server/CAL. Doprovází ho tak trochu nový produkt Microsoft Visual Studio Lab Management 2010, který má pro změnu licence Per Processor. Samozřejmou nutností jsou pak přístupové licence CAL pro TFS, případně i licence External Connector, kterou Microsoft mívá ve zvyku k modelu server/CAL nabídnout pro rozsáhlejší scénáře s uživateli mimo firmu.

Jak nakupovat?

Asi není překvapením, že Visual Studio 2010 je možné koupit jako „krabicový“ produkt, nebo v některém z multilicenčních programů. Je jisté, že u vývojářských nástrojů se vyplatí taková varianta, která umožňuje s vývojem držet krok. K tomu slouží u společnosti Microsoft posledních osm let předplatné Software Assurance (SA). U vývojářských nástrojů však jako nosič SA funguje předplatné celé sady MSDN, jež nabízí nejen nové verze daného produktu, ale pokrývá mnoho dalších nezbytných potřeb profesionálního vývojáře: různé operační systémy, produkty a servery, s nimiž je nutné prověřovat kompatibilitu, SDK (Software Development Kit), DDK (Device Driver Kit), vše v celé škále dodávaných jazyků, historických verzí atd. A nakupovat Visual Studio s MSDN nějak jinak než právě v multilicenčních programech je docela nesmysl (není-li vám jasné proč, určitě kontaktujte mé kolegyně z IC MSDN, které vám to srozumitelně vysvětlí).

Předpokládejme ale, že z nějakých důvodů je vám souzena krabice: Co v ní najdeme? Edice Ultimate, Premium a Test Professional jsou v tomto balení výhradně včetně předplatného MSDN. Pouze Visual Studio 2010 Professional je v krabicové verzi možné zakoupit volitelně bez MSDN nebo s ním – zde si navíc můžete vybrat typ předplatného. Možnosti jsou MSDN Embedded či with MSDN. Nadále také zůstává všem potenciálním zájemcům o krabice či multilicenční programy zachována edice MSDN Operating Systems (bez Studia).

V multilicencích máte možnost vybírat svobodněji a vůbec si tak nějak vybírat víc, protože nabídka je bohatší (teď už chápete, proč jsem se nemohl u snížení počtu klientských vývojářských edic pořádně dopočítat – ještěže Microsoft v tom má jasno ;-)). Zde jsou dostupné edice Visual Studio 2010 Professional, Premium, Ultimate a Test Professional jak holé, tak s předplatným MSDN. Najdete zde i Visual Studio 2010 Professional with MSDN Embedded a také pro mne zatím docela tajemný Visual Studio Team Explorer Everywhere 2010 (víme o něm, jaké jsou licenční podmínky, víme, že bude dostupný od letošního července, a zatím pouze tušíme, že má umožnit pohodlnou cestu k Team Foundation Serveru i vývojářům z prostředí Eclipse, Macintosh a unixových systémů...).

Co mohu s Visual Studio 2010 „with/without“ MSDN?

Klientská odnož vývojářských nástrojů má licence postavené na uživatele – licensed on a per-user basis. To znamená, že uživatel (vždy konkrétní fyzická osoba), jemuž je licence takového produktu přidělena (změnit lze nejdříve za 90 dní), může instalovat a používat software na tolika zařízeních, kolik potřebuje pro potřeby navrhování, vyvíjení, testování a předvádění (demonstrace) jím vytvářených aplikací. K těmto instalacím nesmí ovšem přistoupit nikdo jiný, ledaže by měl také přidělenu licenci odpovídajícího druhu. Představme si, že vývojář A má přidělenu licenci VS 2010 Premium with MSDN a vývojář B má krabici VS 2010 Professional. Dohromady pracují na webovém projektu, kdy spolu tvoří a testují aplikaci proti serverům instalovaným z MSDN vývojáře A. Jak asi tušíte, tento (bohužel docela obvyklý) scénář není licenčně vůbec v pořádku. Vývojář B potřebuje mít také licenci s odpovídajícím předplatným MSDN.

V souvislosti s produkty v MSDN je dobré připomenout, že se tam vůbec nehraje na jiné licenční modely bez ohledu na produkt – vše je „per-user basis“ – tedy netřeba přemýšlet ani nad přístupovými licencemi CAL, ani nad použitými procesory, ani není třeba brát ohledy na specifika virtuálního prostředí.

Další výhody předplatného

Uživatel má přístup ke všemu, co „najde“ na MSDN downloadu včetně předchozích verzí, aktuálních i pre-release verzí, a může je libovolně používat v souladu s výše zmíněnou definicí: návrh, vývoj, testování a předvádění vytvářených aplikací. U předplatného MSDN k edici Ultimate a Premium, které obsahuje i aplikace Microsoft Office Professional Plus, Project Professional a Visio Premium, má uživatel s přidělenou licencí možnost používat je nejen pro vývoj, ale i pro každodenní běžnou práci.

Získává „priority support“ skrze fóra MSDN a má k dispozici technickou podporu podle úrovně MSDN. Třebaže se MSDN zve předplatným, je fakt, že se jedná o licence trvalé (nejsou-li získány v pronájemních programech). Předplatné zajišťuje nárok na vždy aktuální verze produktů.

Vývojářské licence s MSDN může firma přidělit i osobám, které přímo nezaměstnává, pokud je to třeba, a platí pro ně vše, co jsme si již řekli.

K MSDN se vztahují také určitá omezení, která si často vývojáři vykládají dost „po svém“. Platí, že software z MSDN nesmí být použit v produkčních prostředích – ta vyžadují běžné licence a musí respektovat licenční pravidla podle jednotlivých produktů (CAL, procesorové licence…). Asi je dobré si vyjasnit, jak autor udělující licenci k použití produktu (tedy Microsoft) chápe produkční prostředí. Je to každé prostředí, kam přistupují koncoví uživatelé za jiným účelem, než je tzv. „acceptance testing“ (vysvětleno dále). Příklady produkčního prostředí:

• aplikace připojené k produkční databázi (k produkčním datům)
• prostředí obsahující podporu pro disaster-recovery nebo zálohy sloužící k obnově produkčních serverů/aplikací
• prostředí, jímž je zamýšleno nahradit (třeba i jen jednou za čas) produkční servery; kdy třeba rotují servery produkční/neprodukční za účelem nasazení v kritických okamžicích

Použití licencí z MSDN pro demonstrační účely. Zajímavou novinkou je vstřícný přístup licenčního oddělení k předvádění vyvíjeného softwaru prostřednictvím RDS (terminálové služby). Předplatné MSDN umožňuje přístup k vyvinutým aplikacím až 200 simultánně připojených anonymních uživatelů k demonstračním účelům, aniž by pro ně bylo potřeba mít licence MSDN.

User acceptance testing. Tento termín se neodvažuji překládat, ale pojďme si vysvětlit, co vlastně znamená. Na konci vývojového cyklu aplikace mohou koncoví uživatelé (nebo i členové týmu je zastupující) podrobit aplikaci přezkoumání, aby zjistili, jestli splňuje všechny nezbytnosti potřebné pro nasazení do provozu. Uživatelé provádějící user acceptance testing (také se to někdy označuje jako UAT) tedy mohou k softwaru z MSDN přistupovat bez jakýchkoli požadavků na licence. Důležitou podmínkou ovšem je, že UAT nesmí používat živá produkční data. Pokud se použije kopie produkčních dat, musí být po testech zcela smazána a nesmí se nikdy včlenit do produkčního prostředí.

A co TFS 2010?

Visual Studio Team Foundation Server 2010 ukládá všechna data do SQL Serveru 2008 Standard, který si nese s sebou (licenčně i v instalaci) a který je určen výlučně pro použití s TFS. Team Foundation Server se dodává samostatně (v krabici) nebo jako součást většiny edicí Visual Studio s MSDN: Ultimate, Premium, Professional i Test Professional with MSDN.

Tyto edice zahrnují vždy jednu licenci Visual Studio Team Foundation Server 2010 CAL, která je nezbytná pro vkládání a změnu obsahu spravovaného TFS, a k tomu také právo nainstalovat a používat v produkčním prostředí na jednom zařízení jednu serverovou instanci TFS.

K Team Foundation Serveru je možné přistupovat mnoha způsoby. A je k tomu potřebná klientská přístupová licence CAL s výjimkou těchto činností:

• přístup k TFS výhradně za účelem zakládání nových „work items“ nebo jejich aktualizaci
• získávání reportů z TFS prostřednictvím e-mailu bez možnosti přímo či nepřímo přistupovat k serveru za účelem vynucené aktualizace reportovaných dat
• prohlížení statických dat (bez vazby na TFS) manuálně distribuovaných ze serveru

CAL k TFS 2010 nemusíte přidělovat ani v těchto případech:

• zařízení, na kterém běží vlastní TFS
• max. 2 uživatelům či zařízením, přistupujícím k TFS výhradně za účelem jeho správy
• uživatelům přistupujím k serveru, kde TFS běží, kteří k TFS ani jeho datům nepřistupují
• prvním pěti určeným uživatelům přistupujícím k TFS zakoupenému v krabici. Tímto nákupem získáváte sice produkt technicky identický s Team Foundation Serverem z MSDN či z multilicenčního programu, ale objevíte v něm speciální licenční doplněk, který z vás sejme povinnost přidělit CAL prvním pěti pojmenovaným uživatelům (rozhodně se nejedná o konkurenční přístup).
• uživatelům mimo firmu, je-li jejich přístup umožněn licencí External Connector.

Na závěr rád prozradím, že hlavním favoritem v novém Visual Studiu 2010 je právě TFS 2010, který se výrazně jednodušeji instaluje i konfiguruje. Nově umožňuje i běh na desktopovém OS a v případě potřeby i v „očesanější“ formě bez SharePoint portálu a reportovacích služeb – setkáte se pak někdy s označením TFS 2010 Basic. Konečně tak může doopravdy nahradit již nevyvíjený SourceSafe, který navíc funkcionalitou významně překonává. TFS 2010 se tak reálně stává ideálním a velmi žádoucím produktem i pro „solitérní“ vývojáře, kteří v jeho náruči mohou přirozeně produkovat daleko kvalitnější kód na základě prověřených metodik.