Víceživelník II (…aneb jak na licence v hybridním prostředí)

Tento miniseriál vám udělá jasno v tom, kdo a za jakých podmínek může provozovat produkty Microsoft v tzv. hybridních řešeních, v kombinaci vlastních a hostovaných datacenter. V předchozím díle seriálu jsme se věnovali několika definovaným výjimkám, které povolují, aby ten, kdo software užívá, byl někdo jiný, než ten, kdo zaplatil za jeho licenci. Šlo o vztah afilací, přístup k systémům pro potřebu jejich provozovatele, hosting vlastních autorských aplikací, pronájem a leasing desktopů. A tentokrát se budeme zabývat stále častější a oblíbenější cestou poskytnutí softwaru jako součást služby specializovaného profesionálního partnera. A to místního – se smlouvou SPLA (Service Provider License Agreement), či globálního, kterým je Microsoft sám.

Licenční řešení od poskytovatele služeb

 je v určitých případech jedinou legální možností, jak zajistit licenční pokrytí pro daný scénář. To platí zejména pro případ, kdy řešení není „dedikováno“ jedinému uživateli, který by mohl být vlastníkem licencí, ale sdílí je několik nezávislých subjektů, uživatelů. Často je to u spolupracujících podniků, které nemají mezi sebou afilační vztah (viz předchozí díl), protože nedosáhly majoritního podílu.

V mnoha jiných případech je poskytování služeb ekonomicky velmi zajímavou alternativou, jak může firma hradit používání softwarových licencí menšími pravidelnými platbami, aniž by takové řešení stálo na externím financování, na úvěrech. Výhodou této cesty pro zákazníka je, že pokud přestane produkty používat, dál již neplatí nic. Kdyby měl ke stejnému účelu úvěr, musí jej samozřejmě splácet i poté, co software přestane používat, nebo v době, kdy je již morálně zastaralý a je potřeba raději investovat do nových verzí.

Kdo je Poskytovatel služeb?

Poskytovatel služeb, v anglicky psaných materiálech Services Provider, je ten, kdo umožní zákazníkům používat software – zobrazovat jej, přistupovat k němu, spouštět jej, aniž by sami vlastnili příslušné licence. Zákazník hradí cenu služby, Poskytovatel se stará o její provoz. Zákazníci mohou ke službě přistupovat do datových center Poskytovatele přes Internet, privátní či telefonní síť, nebo ji mohou využívat přímo ve svém podniku, na hardwaru poskytnutém jako součást služby.

Poskytovatelé služeb obvykle zajišťují svým zákazníkům přímý nebo nepřímý přístup k serverovým produktům společnosti Microsoft nebo k softwarovým službám, které s těmito produkty komunikují. Mohou jim ovšem zajistit také služby stanic (například pronájmem a správou počítačů vybavených Microsoft Windows + Office).

Vlastníkem licencí k produktům Microsoft je v těchto scénářích vždy Poskytovatel, nikoliv koncový zákazník. Z licenčního pohledu ale nezáleží na tom, zda za jejich užívání Poskytovatel dostává nějaký poplatek, či nikoli. Protože všechny běžné licenční smlouvy zakazují zpřístupnění softwaru Microsoft třetí straně, poskytování služeb musí být ošetřeno zvláštními dohodami.

Vedle toho je možné i v hostovaném prostředí dedikovaná řešení poskytnout bez těchto speciálních smluv. Potom licence nezajišťuje Poskytovatel, ale zákazník si zakoupí či pronajme (např. smlouva Open Value Subscription, OVS) od společnosti Microsoft licence sám. I tento způsob nasazení má svoje přesně definovaná pravidla, jejichž nedodržením by se klient mohl dostat do vážného rozporu s autorským právem. My se k nim ještě dostaneme.

Typičtí Poskytovatelé služeb

• Společnosti, které nabízejí outsourcing IT a zabezpečují svým klientům též softwarové licence
• Datacentra provozující fyzické i virtuální servery
• Poskytovatelé webových nebo Internetových služeb (web hosting)
• Poskytovatelé služeb v oblasti spolupráce a komunikace (hostovaný e-mail, messaging, portálová řešení)
• Internetové kavárny
• Společnosti pronajímající PC, leasingové společnosti
• Nezávislí výrobci softwaru (ISV), kteří poskytují své aplikace na platformě Microsoft jako hostované řešení
• Poskytovatelé audio/video streamingu 
• Externí subdodavatelé podnikových procesů (Business Process Outsourcer)

Smlouva SPLA je univerzálním řešením pro většinu typů Poskytovatelů. Poskytnutí počítače s desktopovým operačním systémem Windows a balíkem Office se nejčastěji řeší pomocí Rental Rights nebo Lease Agreement, a firmy, které vyvinuly softwarové řešení na platformě Microsoft, je mohou zákazníkům hostovat na základě rozšířených práv, která přináší jedna z výhod předplatného Software Assurance (tzv. Self-Hosted Applications). Zmíněné další modely, krom SPLA, jsme podrobně popsali v předchozím díle.

Poskytovatelem služeb je dále i sám Microsoft pod obchodními značkami: Office 365, CRM Online a Windows Intune či platforma Azure. Těm se budeme věnovat o kousek dále.

Services Provider License Agreement – SPLA

Poskytovatel se smlouvou SPLA nabízí softwarové služby nad produkty Microsoft, které zpřístupní buď po Internetu nebo jiné síti v datovém centru, nebo i přímo na pracovišti koncového uživatele. Poskytovatel servery vlastní, může je mít pronajaté od výrobce nebo leasingové společnosti.

Nová verze smlouvy SPLA povoluje poskytování služeb on premise u zákazníka i na jeho vlastních serverech, pokud jsou pod každodenní kontrolou a správou poskytovatele. Možnost instalace softwaru ze SPLA se netýká desktopových zařízení v majetku klienta.

Obecně platí základní pravidlo, že licence SPLA lze poskytnout pouze jako součást služby.

SPLA je typickým modelem pro společnosti, jejichž primárním zaměřením je poskytování IT služeb, ať již v podobě outsourcingu, hostingu či kombinace obou přístupů klientům, koncovým uživatelům.

Takové společnosti mohou uzavírat vlastní SPLA smlouvu, nebo si mohou licenční pokrytí zajistit v rámci pronájmu serverů (fyzických i virtuálních) v datacentrech, která dnes již většinou SPLA smlouvu uzavřenu mají.

Podmínky

• Poskytovatel musí být členem programu Microsoft Partner Network. Toto členství je určeno výhradně firmám, jejichž primárním zaměřením je práce v oboru IT s produkty Microsoft a více než 75 % jejich IT produkce je určeno nezávislým zákazníkům (tedy ne vlastním afilacím). Proto členem programu (a tedy ani účastníkem smlouvy SPLA) nemůže být specializovaná IT společnost, který poskytuje IT služby pouze další členům holdingu či podobných struktur.
• Poskytovatel akceptuje užívací práva k produktům v rámci SPLA popsaná v dokumentu SPUR (Services Provider Use Rights).
• Poskytovatel podává pravidelná měsíční hlášení o využití produktů k poskytnutí služeb a odvádí za ně platbu.
• Poskytovatel zodpovídá za služby technické podpory k produktům Microsoft, které dodává svým zákazníkům.

Microsoft (nebo organizace jím pověřená) může kontrolovat správnost poskytnutých přehledů a záznamů o využívání licencí na zařízeních (i v datových centrech), ověřovat dodržování podmínek smlouvy a provádět audity u Poskytovatele. Poskytovatel i společnosti s ním na dodání služeb participující musí k těmto účelům vytvářet a uchovávat potřebné záznamy.

Smlouva se uzavírá mezi Poskytovatelem a společností Microsoft. Praktický kontakt smluvních stran ovšem zprostředkovává SPLA Reseller – v českých zemích největším je společnost DAQUAS.

Dostupné licenční modely

Licence poskytnuté v rámci SPLA jsou měsíční, nikoliv trvalé, a lze je používat, jen dokud nevyprší smlouva. Nelze je odkoupit ani jinak převést na koncového uživatele.

Existují čtyři základní typy licenčních modelů: per subscriber; per processor; per core; host/guest. To, který z modelů je pro danou situaci vhodný, vyplývá z potřeb (a počtu) koncových zákazníků, využívaných produktů a architektury konkrétního řešení.

• Per Subscriber: Subscriber Access License (SAL, přístupová licence předplatitele) je nutná pro každého jedinečného uživatele, který má právo přistupovat ke zvoleným produktům nebo je nějak využívat. SAL licence pro zařízení jsou výjimkou. Existují pouze pro produkty vyjmenované ve SPUR nebo ve speciálním dodatku ke SPLA smlouvě pro pronájem desktopů (Managed PC Addendum). U produktů hrazených licencí na uživatele není potřeba žádná serverová licence. Její cena se již odráží v ceně SAL. Serverovou infrastrukturu tedy lze zcela pohodlně škálovat úměrně růstu zatížení. 
  Příklady produktů v tomto licenčním modelu: SQL Server Standard a Business Intelligence, Exchange Server, SharePoint Server, Office.
• Per Processor: Licenční pokrytí patřičným počtem procesorových licencí (podle ujednání SPUR) dovoluje k příslušnému softwaru přistupovat neomezenému počtu uživatelů. Počty požadovaných licencí se mohou lišit podle použití ve fyzickém a virtuálním prostředí a podle edice produktu.
  Příklady produktů v tomto licenčním modelu: Windows Server, System Center, SharePoint 2013 Hosting.
• Per Core: Licenční pokrytí zohledňuje používaný výkon, licence je potřeba pro všechna využitá fyzická/virtuální jádra. Počet licencí přidělených dle SPUR dovoluje k softwaru přistupovat/využívat jej neomezenému počtu uživatelů.
  Příklady produktů v tomto licenčním modelu: SQL Server 2012 edice Web, Standard a Enterprise, BizTalk Server 2013.
• Host / Guest: Umožňuje licenční pokrytí jednotné virtualizační platformy Hyper-V s centrální správou prostřednictvím nástrojů System Center. Pomocí licence Host se samostatně pokrývá hostitelská, virtualizační platforma podle počtu využitých fyzických procesorů hostitelských serverů a pomocí licence Guest pak jednotlivé virtuální servery. Ty mohou následně být spouštěny kdekoliv na řádně licenčně pokryté hostitelské, virtualizační platformě. Model je ideální pro heterogenní prostředí operačních systémů s vysokou mírou virtualizace.

Při zavádění nové služby lze zvolit např. u SQL Serveru Standard model, ve kterém se odvádějí poplatky jen za jednotlivé uživatele – tedy SAL. Platby narůstají pouze úměrně tomu, jak roste počet klientů. Když je uživatelů mnoho, lze v dalším měsíci plynule přejít na platby za jádra, což umožní obsluhovat neomezený počet uživatelů. U některých produktů a edic ale není alternativa k dispozici a růst počtu uživatelů znamená i růst počtu licencí SAL (Remote Desktop Services, Exchange, apod.). Seznam produktů dostupných v jednotlivých licenčních modelech najdete v dokumentu SPUR.

Ceny

Při porovnávání cen je vždycky potřeba dbát na to, aby zákazník hodnotil souměřitelný efekt a výsledek. Ceny licencí jsou vždy součástí služby, kterou Poskytovatel nabídne. Obsahují také právo na novou verzi, které v tradičních modelech zajišťuje až poplatek Software Assurance. A samozřejmě: srovnávat se musí ceny za stejnou kompletní nabídku: licence, hardware, jeho profylaxi, poskytnutou technickou i licenční podporu, dostupnost, záruky, definovanou a měřitelnou zodpovědnost poskytovatele za hladký provoz (SLA), náklady na zaměstnance IT podpory, atd.
Z pohledu licenční problematiky je SPLA obrovským zjednodušením pro koncového zákazníka, protože jeho zodpovědnost za správné licenční pokrytí se zredukuje na snadné až triviální úkony, jako je přesně nahlásit počet fyzických uživatelů služby. Všechny ostatní komplikované otázky licenčních vztahů jsou na bedrech profesionálního poskytovatele služby, který je k nesení této zátěže mnohem lépe vybaven.

Ceny samotných licencí ve SPLA lze jen obtížně porovnávat s jinými licenčními modely, protože produktová skladba není úplně identická. Můžeme však vycházet z faktu, že všechny ceny společnosti Microsoft jsou mezi sebou provázány, a platí, že softwarové licence pořízené a používané po dobu cca 7 let budou stát v celkových nákladech u všech modelů víceméně totéž, budou se lišit jen v otázkách cash-flow, flexibility a úrovně poskytnuté služby.

A teď už se pojďme podívat na další možný scénář, při kterém se ocitnou

Zákazníkovy licence ve sdíleném (cloudovém) prostředí

Cloud se sice skloňuje v mnoha pádech (ačkoli to češtině nedělá zrovna dvakrát nejlíp… jenže jak jsem tak jezdila školit různě po Evropě, nevím, nevím, zda úplná lokalizace pojmu je tím nejlepším řešením… slovinská oblaka, to by ještě šlo, ale polská chmura!?), to ovšem neznamená, že všichni všechno zahodíme a vrhneme se do nákupu služeb bez ohledu na dřívější investice. Zejména pokud jsme byli koncepční a prozíraví a pořídili si k licencím pokrytí službou Software Assurance, abychom měli investici ochráněnu i do budoucna, dostali se k novým verzím a dalším výhodám. Přesně řečeno, zahazovat cestou do cloudu nemusíme, pouze pokud jsme byli dost koncepční a prozíraví a máme k licencím i Software Assurance. Protože Software Assurance pro aplikační servery mimo jiné dává i právo přiřadit licenci k provozu dedikovaného virtuálního serveru fyzickému serveru kvalifikovaného poskytovatele služeb, který je sdílen více nezávislými zákazníky. V té větě je hned několik podmínek, na jejichž dodržení se přísně dbá. Tak ještě jednou, popořadě.

Za prvé, toto právo se týká pouze aplikačních serverů, nikoli operačního systému. Ten je vždy zajištěn v rámci služby jejím poskytovatelem. Protože ve SPLA ani v Azure neexistují jednotlivé přístupové licence pro klienty Windows Serveru, nemusíte je nijak specificky řešit. Vaše CAL zůstanou jen pro přístup do vašeho vlastního prostředí.

Za druhé, musíte mít serverové a případné klientské licence aplikačních serverů (např. SQL, Exchange) pokryté aktivní Software Assurance. To je poskytovatel služeb povinen ověřit. Dá vám k tomu elektronický formulář, jenž si necháte potvrdit společností Microsoft. Poskytovat služby s využitím tzv. License Mobility through Software Assurance smí jen poskytovatel, který uzavřel dodatek ke smlouvě SPLA, jenž jej zavazuje těmito podmínkami a pravidly. Seznam takových poskytovatelů je na webu pod označením License Mobility Authorised Partners.

Nu a za třetí: ještě jednou opakuji, musí se jednat o dedikované řešení, dedikované virtuální stroje na sdíleném hardwaru. Není možné například vytvářet další instance SQL Serveru, které by sloužily někomu „cizímu“, tedy ne vlastní afilaci.

Právo License Mobility through Software Assu­rance (SA) mají všechny produkty, které mají v Product Use Rights poznámku License Mobility Within Server Farms: YES. Tato poznámka se týká jiné výhody SA, a sice práva měnit přiřazení licencí v rámci serverové farmy libovolně často – o ní jsme psali také v minulém čísle Softwarového QUASu. Krom těchto produktů mají práva LM through SA ještě také licence External Connector a principiálně obdobným právem disponují i přístupové licence k Remote Desktop Services vázané na uživatele (Remote Desktop Services (“RDS”) User CAL – Extended Rights).

A teď obráceně

Jakže? Cloudové licence v zákazníkově prostředí? Tedy z cloudu do „on premise“? Ano, i to je možné. Microsoft je jediný výrobce softwaru a poskytovatel cloudových služeb, který nabízí souběžně řešení pro obě prostředí, cloudové-sdílené i vlastní-dedikované, ať už na zcela vlastním nebo pronajatém hardwaru, ve vlastní nebo pronajaté serverovně (datacentru). Umožňuje tedy vytvořit libovolný účelný hybrid – a to nejen po technické stránce, ale také po licenční. První směr je popsán o odstavec výše. Protože k nejelegantnějším formám mezi modely pro pořizování licencí však patří ucelené sady (například kompletní platforma, balíky CoreCAL, nebo plány E3, E4 ve službách) a smlouvy, pokrývající celé společnosti jednotnou koncepcí (jako Enterprise Agreement), nechce vás od koncepčního přístupu k řešení licenčních potřeb rozhodně odrazovat nebo zdržovat. Proto je možné, abyste si již teď začali předplácet plány, které zahrnují i plnohodnotný Office Professional Plus jako službu, i standardní či rozšířenou sadu služeb Exchange, Lync, SharePoint, a přitom využili licence pro uživatele Microsoft Online Services paralelně jako klientskou přístupovou licenci (CAL) k vlastnímu on premise řešení. Můžete přitom zajímavě kombinovat a variovat. Zajímavé, že? Máte-li chuť, pomůžeme vám vyladit řešení, které bude ekonomicky schůdné, flexibilní a otevřené potřebám, o kterých zatím možná ani netušíte, že je budoucnost přinese. Pojďte si o tom s námi povídat…