Tento miniseriál vám udělá jasno v tom, kdo a za jakých podmínek může provozovat produkty Microsoft v tzv. hybridních řešeních, v kombinaci vlastních a hostovaných datacenter. V předchozím díle seriálu jsme se věnovali několika definovaným výjimkám, které povolují, aby ten, kdo software užívá, byl někdo jiný, než ten, kdo zaplatil za jeho licenci. Šlo o vztah afilací, přístup k systémům pro potřebu jejich provozovatele, hosting vlastních autorských aplikací, pronájem a leasing desktopů. A tentokrát se budeme zabývat stále častější a oblíbenější cestou poskytnutí softwaru jako součást služby specializovaného profesionálního partnera. A to místního – se smlouvou SPLA (Service Provider License Agreement), či globálního, kterým je Microsoft sám.
Většina čtenářů Softwarového QUASu má společnost DAQUAS spojenu především s dokonalou znalostí licenční problematiky. Znáte nás z článků, přednášek, školení… Znáte nás tak už mnoho let – a nám by se v postavení licenčního arbitra mohlo dostatečně líbit. Ovšem sebesprávnější pořízení licencí ještě nikomu nadlouho radost nepřineslo. Důležitější než to, jak je správně nakoupit, je, jak s nimi dál zacházet a jak jich správně využít. Jenže se to někdy nepodaří podle původních záměrů. A to není dobře. Pro vás, kteří za licence utrácíte, ani pro nás – protože nám záleží na vaší dlouhodobé spokojenosti. Léta jsme tento stav pozorovali, vnímali a už několik let vám pomáháme s tím, aby vám váš software dobře sloužil.
Spolehlivá infrastruktura je kategorická nutnost všude tam, kde na IT závisí fungování podniku. Tedy prakticky všude. Vlastní zdroje však nejsou nekonečné a prostředky na jejich obměnu, údržbu a rozšiřování se nehledají snadno. Investice neodpovídají elasticky proměnlivým požadavkům byznysu… Řešení je v kombinaci interních a externích zdrojů tak, abychom byli schopni v každém okamžiku zajistit uživatelům a celé organizaci spolehlivou podporu. Nezapomeňme však, že licenční podmínky takovou kombinaci nemusí vždy dovolit.
Tento miniseriál vám udělá jasno v tom, kdo a za jakých podmínek může provozovat produkty Microsoft v tzv. hybridních řešeních, v kombinaci vlastních a hostovaných datacenter.
Máme pár dobrých zpráv. I když… všechno záleží na úhlu pohledu. Víte, jaký je rozdíl mezi optimistou a pesimistou? Optimista se domnívá, že svět, ve kterém žijeme, je ten nejlepší ze všech možných. Pesimista se obává…, že to tak skutečně je.
Od loňského června je dostupná nová, speciální edice MSDN s označením MSDN Platforms. Je určena pro provozní IT profesionály, testery, provozní administrátory, projektové manažery a ostatní, kteří se potřebují účastnit procesu návrhu, tvorby, testování a nasazování aplikačního software, zejména serverové infrastruktury, ale nepotřebují Visual Studio nebo jeho pokročilou funkčnost. MSDN Platforms využijí i vývojáři v jiných nástrojích, než je Visual Studio.
Správa softwaru (SAM) – Test magazínu Softwarový QUAS: Jste riziková skupina?
I když jste si přečetli náš návod na to, jak si udělat pořádek v softwarových prostředcích (SAM), možná dál přemýšlíte, jestli existuje cesta, jak se zodpovědnosti za licence úplně zbavit. Pro jistotu si připomeňme, že software bez licenčních podmínek prakticky ani de iure neexistuje (mezi námi, text licence GNU pro Open Source software je taky poctivých 30 tisíc znaků…), tak se smiřme s tím, že stejně jako je dobré občas si zajít na technologické školení o produktech, tak se vyplatí přinejmenším sem tam zjistit, jestli nestojíme už více než jen jednou nohou v problémech kvůli ignoranci licenčních pravidel.
Je hodně lidí, kteří se netají názorem, že poslední zajímavou změnou a skutečným přínosem IT pro běžného uživatele byl přechod od elektrických psacích strojů a kalkulaček k textovým editorům a tabulkovým procesorům na PC. Mají za to, že od té doby se vlastně nic užitečného neudálo a takzvané nové verze vlastně doopravdy nic nového nepřinášejí. Jednak proto, že všechno podstatné už se před lety stalo, a pak – že úplné novinky jsou k ničemu, protože, když jsme se bez nich obešli až doposud, jistě bez nich budeme umět žít i nadále. A nebudeme se muset nic nového učit.
Třetí – a snad již závěrečný – díl seriálu o SAM – správě softwarových prostředků a aktiv (Software Asset Managementu) řeší především řízené pohyby softwaru uvnitř organizace i dovnitř a ven. Navazuje na předchozí opusy Software z jiné strany a Software jako v pokojíčku – aneb nám uklízí SAM.
V předchozím díle miniseriálku o správném nakládání se softwarovými licencemi jsme se jim věnovali především z účetního pohledu, protože „cifršpióni“ jsou na pořádek metr. Problém je ovšem často v tom, že je jim IT problematika na hony vzdálená a nesrozumitelná (jen těžko budete hledat například konzervativnější uživatele, než z řad účtařů).