Nebojte se, nebudeme radit vašim uživatelům, jaká zařízení si mají začít nosit do zaměstnání. Jako licenční specialisté se i nyní budeme držet svého kopyta a podíváme se na otázku použití vlastních zařízení uživatelů ve firemních prostředích spíše z pohledu potřebného licenčního zajištění. O tom, jak správně scénář BYOD pokrýt licencemi, jste se dozvěděli v předchozím čísle našeho Softwarového QUASu. Nyní na článek (dostupný na webu) volně navážeme a celkový pohled na tento fenomén si doplníme ještě informací, jaké jsou způsoby pořízení potřebných licencí.
Pravděpodobně se s tou situací setkal už každý. Dostali jste, pořizujete nebo se teprve chystáte zakoupit stolní počítač, notebook či pracovní stanici do své firmy. Pohled člověka v takové situaci je obvykle soustředěn výhradně na potřebné funkce, výkon stroje nebo jednoduše cenu. Málokdy se však uživatel zamyslí nad potřebou softwarové licence. A potřebuje ji vážně?
Tytam jsou doby, kdy nejdražší laptopy a výpočetní stanice pořizovaly vybraným zaměstnancům výhradně podniky a doma měli uživatelé opečovávaný, ale řádně zastaralý poklad v podobě před lety pořízeného Pentia. Společně s tím, jak v čase razantně klesaly ceny chytrých telefonů, tabletů, laptopů, ale i počítačových komponent, byl trh těmito zařízeními postupně zaplavován, a najednou se uživatelé po večerech v hospodách u dobrého moku a partičky mariáše nechlubili tím senzačním chytrým telefonem, který nafasovali ve firmě, ale svým vlastním, nejnovějším tabletem, který našli o Vánocích pod stromečkem.
Tento miniseriál vám udělá jasno v tom, kdo a za jakých podmínek může provozovat produkty Microsoft v tzv. hybridních řešeních, v kombinaci vlastních a hostovaných datacenter. V předchozím díle seriálu jsme se věnovali několika definovaným výjimkám, které povolují, aby ten, kdo software užívá, byl někdo jiný, než ten, kdo zaplatil za jeho licenci. Šlo o vztah afilací, přístup k systémům pro potřebu jejich provozovatele, hosting vlastních autorských aplikací, pronájem a leasing desktopů. A tentokrát se budeme zabývat stále častější a oblíbenější cestou poskytnutí softwaru jako součást služby specializovaného profesionálního partnera. A to místního – se smlouvou SPLA (Service Provider License Agreement), či globálního, kterým je Microsoft sám.
Tam, kde dochází k poměrně časté migraci virtuálních strojů mezi jednotlivými nody, vyvstává nutně otázka, jak takovou infrastrukturu řádně pokrýt licencemi a také jak tyto licenční scénáře udržet pod kontrolou bez vysokých nároků na lidské zdroje. Ano, čím více se šetří na licencích, tím obtížnější a dražší pak bývá jejich správa, tím vyšší riziko nedodržení licenčních podmínek. Ve virtualizovaných prostředích to platí dvojnásob. Proč? Pojďme se na to společně podívat.
Na začátku si připomeneme známá pravidla: Každý uživatel nebo zařízení, které přímo vkládá, získává nebo prohlíží data z databáze SQL Serveru, musí mít přidělenou přístupovou licenci. Existují dva licenční modely: Server/CAL a Per Core. Ten první se využívá, známe-li přesný počet přistupujících uživatelů (zařízení). Ten druhý, Per Core, pokud se jedná o přístup velkého počtu uživatelů (zařízení) nebo o anonymní přístup, kdy nejsme schopni přistupující uživatele (zařízení) spočítat, identifikovat.
Spolehlivá infrastruktura je kategorická nutnost všude tam, kde na IT závisí fungování podniku. Tedy prakticky všude. Vlastní zdroje však nejsou nekonečné a prostředky na jejich obměnu, údržbu a rozšiřování se nehledají snadno. Investice neodpovídají elasticky proměnlivým požadavkům byznysu… Řešení je v kombinaci interních a externích zdrojů tak, abychom byli schopni v každém okamžiku zajistit uživatelům a celé organizaci spolehlivou podporu. Nezapomeňme však, že licenční podmínky takovou kombinaci nemusí vždy dovolit.
Tento miniseriál vám udělá jasno v tom, kdo a za jakých podmínek může provozovat produkty Microsoft v tzv. hybridních řešeních, v kombinaci vlastních a hostovaných datacenter.
Smyslem IT je spolehlivá služba uživatelům. Správnou cestou ke spolehlivému IT je často také služba, protože dnes už rozhodně nestačí sólový výkon. Platí to i pro zajištění správného licenčního pokrytí? Lze mít licence zajištěné formou servisu? Takové řešení nejlépe reprezentují pronájemní licenční programy, ale také služby poskytovatelů či online services, které zajistí nejen licence, ale i celkově funkční aplikace provozované mimo naše prostředí.
Máme pár dobrých zpráv. I když… všechno záleží na úhlu pohledu. Víte, jaký je rozdíl mezi optimistou a pesimistou? Optimista se domnívá, že svět, ve kterém žijeme, je ten nejlepší ze všech možných. Pesimista se obává…, že to tak skutečně je.
Nebojte se, nemyslíme na kbelík a Iron, ale na vaše bezpečí a pohodlí. Přesto vás nebudeme navádět k instalaci mříží, ale raději k instalaci aktuálních operačních systémů.