Jednou z nejnákladnějších položek rozpočtů oddělení IT je bezpochyby správa koncových zařízení. Proto je poměrně přirozené, že mnoho společností hledá cesty a způsoby, jak dosáhnout snížení nákladů na provoz a údržbu této složky infrastruktury. Záměrně mluvím o koncových zařízeních, nikoli desktopech, protože je již dlouhodobým trendem, že se možnosti a funkcionality spojené s přístupem k firemním prostředkům IT, které dříve byly výlučně spjaty s desktopy, přesouvají i na mobilní zařízení, ať už tím myslíme laptopy, tablety nebo mobilní telefony.
I zde ale správa významně ovlivňuje náklady spojené s jejich vlastnictvím (TCO). Vždyť dnes už je pro běžného uživatele pořízení mobilního telefonu, často bez vědomí oddělení IT, snadné. Konfiguraci poštovního klienta na mobilu už také zvládne každý poučený uživatel. Navíc se často setkáme s tím, že telefon je potřeba měnit s každou novou módní vlnou. A ta se může krajinou provalit třeba i několikrát do roka! Přesto je ale potřeba, aby tato přístupová zařízení byla pod kontrolou nejen z pohledu licenčního (ano, i ona mohou potřebovat klientské licence), ale i bezpečnostního, z důvodů distribuce potřebných aplikací a další možnosti jejich konfigurace.
V dnešní době už se do celkových nákladů spojených s vlastnictvím koncových zařízení (TCO) promítají spíše právě operativní náklady spojené s nasazováním aplikací na tato zařízení, distribucí aktualizací operačních systémů, zálohováním zařízení a podporou koncových uživatelů. Investiční náklady spojené s pořízením samotných koncových zařízení již zdaleka netvoří tak významnou položku, a proto je logické, že úspory se hledají právě v oblasti operativních nákladů.
Kudy k redukci TCO na správu koncových zařízení… centralizace
Jednou z ověřených cest, která přispívá k redukci nákladů na správu koncových zařízení, je bezpochyby centralizace. S tím, jak uživatelé používají ke své práci čím dál větší počet zařízení, roste i jejich potřeba, aby měli svou oblíbenou aplikaci i svá oblíbená data k dispozici kdekoliv a kdykoliv.
Virtualizace stavu uživatele
Pokud začneme od základu a zaměříme se na produkty společnosti Microsoft, je dobrým základem centralizace už jen pouhé využití virtualizace stavu uživatele (Microsoft USV – User State Virtualization). Kombinací technologií obsažených v produktech Windows Server a Windows Desktop OS lze dosáhnout toho, že se data jednotlivých uživatelů, včetně jejich dokumentů, ukládají centrálně v serverové infrastruktuře a následně doručují na koncová zařízení vždy při přihlášení uživatele, tedy na vyžádání. Je možné zajistit i jejich offline synchronizaci, aby je měl uživatel k dispozici i mimo lokální síť společnosti. Zálohovat a spravovat centrálně umístěná data je pak přirozeně mnohem snazší a levnější. Samotná infrastruktura pro realizaci USV nemusí být nijak složitá a nákladná, pro celé řešení jsou potřeba jen základní funkcionality produktu Windows Server a i správu takové infrastruktury by měl zkušenější správce zvládnout.
Osvědčené praktiky centrálně spravovaného desktopu
Jestliže se zaměříme na doručování aplikací uživatelům, konfiguraci samotného koncového zařízení, ale i samotnou podporu koncovému uživateli v případě, že se mu podaří koncové zařízení dovést k úplné nečinnosti nebo stavu, kdy na něm není možné produktivně pracovat, pak existuje několik cest, jak tuto problematiku oddělení IT zjednodušit, automatizovat a tím i nákladově zefektivnit.
Základem je využití existujících technologií a osvědčených technik, mezi něž patří
- odebrání místních administrátorských práv běžným uživatelům,
- uzamykání desktopu pomocí GPO,
- automatizovaný a centrálně řízený patch management, antivirová ochrana, firewalling,
- centrální distribuce aplikací na koncová zařízení,
- kontrola souladu zařízení s interními pravidly prostřednictvím NAP
Pokud zaměstnanci oddělení IT tráví při činnostech spojených s koncovými zařízeními uživatelů nekonečně mnoho času, je možné celý proces zautomatizovat a zjednodušit i nasazením pokročilých nástrojů pro centralizovanou správu desktopu. Z dílen společnosti Microsoft tuto roli plní například nástroje rodiny System Center (třeba Configurations Manager), které mohou mnohé nutné aktivity obstarat i mimo pracovní dobu. Je totiž potřeba si uvědomit, že do nákladů na instalaci aplikace se promítá nejen přítomnost zaměstnance oddělení IT u uživatelova desktopu, ale i to, že samotný uživatel většinou v takovou chvíli není schopen se věnovat své produktivní práci a často tráví placený čas čekáním na to, až bude mít k dispozici dostatečně funkční pracovní prostředek nebo požadovanou aplikaci.
I osvědčené praktiky však mohou skrývat jistá úskalí. V jednotlivých společnostech totiž často narazíte na problém, že není právě jednoduché vytvořit například standardní softwarový profil, nebo více standardních softwarových profilů koncových zařízení, tedy definovat jednotné šablony toho, jaká sada aplikací má být na ta která zařízení instalována. Celé se to ještě komplikuje, pokud se například u koncového zařízení střídají uživatelé, kteří potřebují každý naprosto odlišnou sadu aplikací. Vytvořit a distribuovat na takové zařízení jednotnou image s operačním systémem v požadovaném stavu se všemi vyžadovanými aplikacemi v potřebné konfiguraci se pak může stát neřešitelným oříškem.
Právě v tuto chvíli přichází ke slovu virtualizace, ale i ta má svá pro a proti. Nelze totiž říci, že jsou všechny virtualizační technologie vhodné pro všechny myslitelné potřeby společností a scénáře nasazení a že všechny vedou ve všech scénářích nasazení ke snížení TCO na správu koncových zařízení.
Kdy vstupuje do hry virtualizace
Až doposud jsme řešili tu část hry, kdy to, co uživatel skutečně potřebuje, jsou jeho data. Tedy dokumenty, které potřebuje vytvářet a dále zpracovávat. Aby mohl dokumenty vytvářet a dále zpracovávat, potřebuje k tomu ale ještě aplikace, které mu tuto činnost umožní.
Jak uživateli doručit jeho data centralizovanou formou, jsme si již ukázali, nyní se pojďme podívat, jak mu doručit centralizovaně i aplikace doslova na vyžádání, nikoli podle předem dané a definované šablony nebo standardu, na němž, jak jsme se zmínili, může být někdy složité nebo dokonce nemožné se dohodnout.
Virtualizace prezentace a aplikací
Základní platformou pro doručování aplikací je ve světě společnosti Microsoft služba Vzdálené plochy (Remote Desktop Services, dříve také Terminal Services). Jedná se v podstatě o virtualizaci relace uživatele, někdy také nazývanou virtualizace prezentace, kdy obsažené technologie umožňují doručovat prostřednictvím protokolu RDP na koncové stanice uživatelů aplikace. Ty jsou přitom instalovány v centrálním umístění na Windows Serveru, nikoli na koncovém zařízení uživatele. Podobně jako aplikace lze prostřednictvím protokolu RDP doručit na koncové zařízení i plochu vzdálené relace, nebo je možné v kombinaci s technologií Hyper-V doručit na koncové zařízení i virtualizovaný celý desktopový operační systém.
Tím, že jsou aplikace fyzicky instalovány v centrální serverové infrastruktuře, je jejich správa mnohem pohodlnější. Aplikace se nasazují na menší počet zařízení, jen na několik serverů, nikoliv na mnoho desítek koncových zařízení, a uživatelé během jejich instalace nemusí místo produktivní činnosti společně se správcem IT debatovat půl hodiny o počasí a výsledcích včerejšího fotbalového utkání. Pracovníci oddělení IT pak mohou poměrně jednoduše určovat, k jakým aplikacím a prostředkům budou mít jednotliví uživatelé přístup, a novému uživateli již jednou instalovanou aplikaci zpřístupní doslova pár kliknutími. Aplikace je navíc prostřednictvím protokolu RDP dostupná odkudkoliv, kde je přístup k Internetu, a uživatel tedy není nikterak svázán potřebou sedět právě u toho koncového zařízení, na kterém je aplikace nainstalována.
Další úspory mohou přinést možnosti optimalizace propustnosti datových linek WAN, po kterých již není nutno přenášet data uživatelů, popřípadě aplikační instalační balíčky a aktualizace operačních systémů a aplikací.
Pravdou je, že aplikace jsou v serverové infrastruktuře konsolidovány a často se může stát, že se na jednom serveru potkají aplikace, které si vyloženě nesednou a není možné je v jednom prostředí operačního systému instalovat společně. Pokud je takových případů povícero, nebo pokud se například pro takové aplikace nevyplatí dedikovat samostatné RD Session Host servery, pak je možné jednotlivé aplikace zcela izolovat a virtualizovat prostřednictvím využití technologie App-V.
Cena za hardware, konektivitu, znalosti a licence
Je neopomenutelným faktem, že virtualizace prezentace, vedle mnoha výhod a snížení operativních nákladů, představuje určité navýšení nákladů investičních, protože pro řešení služeb Vzdálené plochy je již potřeba poněkud rozsáhlejší infrastruktura, ať už jde o samotné servery v roli RD Session Host, i servery zajišťující bezpečný přístup k infrastruktuře z Internetu, nebo poskytující webový přístup, či podpůrnou infrastrukturu k technologii App-V. Navíc, spolehlivě zvládnout jednotlivé technologie už nemusí jen zkušenější správce, ale bude potřeba sehnat skutečného odborníka, nebo si odbornou pomoct zajistit u některého z dodavatelů, což se do TCO jistojistě promítne. I pokud jde o licencování daného řešení, nevystačíte si již jen s Windows Server CAL a licencemi pro server. Službu RDS a App-V v rámci služby RDS je nutno dodatečně licencovat Windows Server RDS CAL pro každého uživatele nebo zařízení a v případě, že technologii App-V využíváte pro doručení aplikací až na koncové zařízení uživatele, musíte pro takové zařízení pořídit balíček MDOP (což jde jedině, když máte desktopový operační systém vybaven právy Software Assurance).
Na scénu přichází VDI (Virtual Desktop Infrastructure)…
A právě zde je v souvislosti s rozsáhlostí infrastruktury na pozadí a s nutností zajistit si dostatečnou odbornost ke správě jednotlivých technologií to nejvhodnější místo k zamyšlení nad tím, nakolik uživatelé potřebují virtualizovat celý desktopový operační systém a nakolik si vystačí právě jen s virtualizací prezentace a aplikací.
Jak vidí TCO ve VDI společnost Microsoft?
V roce 2010 zveřejnila společnost Microsoft studii celkových nákladů na vlastnictví ohledně VDI infrastruktury, provedené nad půl třetí tisícovkou počítačů využívaných převážně pro kancelářskou práci, tedy práci především s aplikacemi, které nekladou zvýšené nároky na výkon koncového zařízení nebo nadstandardní nároky na grafickou prezentaci, jako například CAD/CAM/CAE aplikace.
Podle výsledků této studie jsou celkové náklady na vlastnictví a provoz VDI infrastruktury s využitím Windows 7 a technologií společnosti VMWare na každého uživatele zhruba o 11 % vyšší než TCO tradičního, ale za pomoci výše uvedených a popsaných technologií spravovaného desktopu.
Kdy VDI snižuje investiční náklady?
Využití technologie VDI může přinést citelné snížení investičních nákladů především v nárocích na koncová zařízení. Zde si často vystačíme s tenkým klientem, který má mnohem nižší náklady spojené s provozem a často má i významně delší životnost než tradiční desktop. Velmi ale záleží na celkovém počtu takových koncových zařízení, protože v menších společnostech mohou být takto uspořené náklady obratem rozpuštěny v infrastruktuře, kterou musíme budovat pro samotné VDI, ať už se jedná o nutnost pořízení nových serverů, diskových úložišť nebo výkonnější síť. Přirozeně, se zvyšujícím se počtem desktopů provozovaných ve VDI se i TCO takové architektury snižuje a stává se oproti TCO tradičního (leč efektivně spravovaného) desktopu výhodnější. Bohužel, lépe pro VDI to vychází až v počtech několika tisíců desktopů.
Kdy VDI snižuje operativní náklady?
Na poli operativních nákladů přináší VDI infrastruktura nezanedbatelné úspory především v servisní činnosti spojené s koncovými zařízeními. Rychlost, s jakou mohou být řešeny jednotlivé servisní požadavky, je oproti tradičnímu desktopu nesrovnatelná. V případě hardwarové poruchy může být výměna samotného tenkého klienta otázkou několika málo minut, opětovné spuštění virtuálního desktopu ve funkčním stavu pak může být otázkou několika vteřin, stejně jako doručení požadované aplikace na vyžádání uživatelem.
Kdy naopak VDI vstupní náklady zvyšuje?
Na druhou stranu, nezanedbatelným navýšením vstupních nákladů spojených s architekturou VDI je nutnost pořídit nový software pro samotnou virtualizaci i pro její následnou správu a v neposlední řadě jisté navýšení nákladů je nutno očekávat i v pořízení softwaru pro samotná koncová zařízení.
Výše zmíněná studie o 2500 počítačích například ukazuje, že zatímco náklady na hardware architektura VDI zredukuje o 32 %, softwarové nároky naopak vzrostou o celých 64 %.
A kdy VDI navýší i náklady operativní?
Výčet by nebyl úplný, pokud bychom nezmínili i rizika spojená s navýšením operativních nákladů ve spojitosti se správou architektury VDI. Ve VDI jsou obsaženy technologie, které budou vyžadovat významně kvalifikovanější pracovní sílu, než bývají správci koncových stanic, a to jak pro design a nasazení, tak i pro její následnou správu. Přirozeně je možné si takovou pracovní sílu najmout od osvědčeného dodavatele, ale i takové náklady je nutno do TCO zahrnout. VDI v sobě totiž zahrnuje všechny již výše popisované technologie a navíc přináší nutnost zvládat odborně virtualizační technologie a jejich správu.
Kam tedy VDI patří a kam nepatří?
VDI je bezesporu velmi flexibilní řešení, vhodné především pro společnosti, ve kterých mnoho zaměstnanců cestuje z pobočky na pobočku, ve kterých je vysoká míra fluktuace zaměstnanců nebo mnoho kontraktorů, kteří k infrastruktuře přistupují a kterým je obtížné doručit tradiční fyzický desktop. Velmi výhodná může být i pro korporace, v nichž společnosti často fúzují nebo se naopak rozdělují, protože VDI je vynikající cesta ke konsolidaci desktopové infrastruktury.
U společností s typickým kancelářským provozem, kdy každý zaměstnanec má svůj oblíbený desktop, u něhož tráví celou pracovní dobu se svými oblíbenými kancelářskými aplikacemi, se snížení TCO implementací VDI očekávat nedá. V takových společnostech přinese významnou úsporu TCO na správu koncových zařízení spíš zavedení výše zmíněných osvědčených technik než budování architektury VDI. A takových společností je stále velmi mnoho, jestli ne dokonce většina.
VDI zajisté přináší zjednodušení a centralizaci správy desktopové infrastruktury, doručení desktopu kdykoliv na vyžádání a vyšší bezpečnost dat, která jsou spravována centrálně. Nicméně mnoho z těchto výhod přináší už virtualizace prezentace prostřednictvím služby Vzdálené plochy.
Proto by každá společnost měla vždy přesně spočítat, jak to s tím TCO a návratností investice do architektury VDI právě na její infrastruktuře je, a pečlivě zvážit, zda jí implementace architektury VDI a její přidané hodnoty splní všechna očekávání i za cenu o něco vyšších nákladů, popřípadě zda není možné své problémy a potřeby řešit nákladově efektivnější cestou.
Licence pro VDI
Vraťme se ještě ke zvýšeným nákladům architektury VDI z hlediska pořízeného softwaru. I když architekturu VDI zbudujete pomocí produktů třetích stran (VMWare View, Citrix XenDesktop), nemá to žádný vliv na licenční pokrytí desktopového OS Windows. To se bude vždy řídit podle stejných not neboli dle užívacích práv udělených společností Microsoft. Ta jsou podrobně rozebrána na našem webu v článku Všechno, co byste měli vědět o licencích Windows 7. Připomeňme si z něj ale základní pasáže, které ovlivňují správné licenční pokrytí virtuálních scénářů.
Licence desktopového operačního systému
Ve stručnosti, pro přístup k virtualizovanému desktopu musíte v první řadě pokrýt přidělením licencí samotné koncové zařízení, ze kterého budete k VDI přistupovat. Můžete to udělat třemi různými způsoby:
- ten první předpokládá, že je koncovému zařízení přidělena licence desktopového OS (edice Professional a lepší) včetně aktivního krytí Software Assurance
- druhý způsob je určen pro zařízení bez desktopových OS (tencí klienti) nebo pro zařízení, pro něž už není možné dokoupit Software Assurance. Tato licence se jmenuje Windows VDA (Virtual Desktop Access). Pořizuje se formou předplatného v tříletých smlouvách
- třetí způsob, jak se k právu pro přístup k VDI dostat, má formu odběru služby Windows Intune, která v sobě zahrnuje i práva na upgrade desktopového OS včetně ekvivalentu práv daných Software Assurance
Licence desktopových aplikací
Rozhodně je vhodné pamatovat i na to, že desktopové aplikace, jako například rodina Microsoft Office, by pro virtualizaci desktopu měly být pořízeny prostřednictvím některé z multilicenčních smluv, aby mohlo být uplatněno právo na spuštění třetí kopie na síťovém zařízení. A raději rovnou také s aktivní Software Assurance, aby se dalo uplatnit i právo Roaming Rights pro přístup k aplikacím nejen z desktopu s přidělenou licencí, ale i z kvalifikovaných zařízení třetích stran, jako jsou například domácí počítače zaměstnanců či veřejné stroje v internetových kavárnách.
Licence pro samotnou serverovou infrastrukturu
V neposlední řadě je potřeba zohlednit i licenční řešení samotné infrastruktury VDI, ve které se budou využívat Windows Servery, často i v roli RDS (Remote Desktop Services), někdy i technologii App-V a technologie produktové rodiny System Center. Pokrytí této části infrastruktury si můžete zjednodušit pořízením balíčku VDI Suite, kdy se licence opět přiděluje koncovému zařízení a obsahuje všechny potřebné přístupové licence pro infrastrukturu VDI (kromě Windows Server CAL, o níž se předpokládá, že ji už máte pro ostatní účely).
Mohu si desktop pořídit i v mraku?
Nelze přehlédnout, jak se rozšiřuje a popularizuje nabídka aplikací či infrastruktury formou služby. Současně s tím roste i poptávka po doručení virtualizovaného desktopu stejným způsobem. Při pohledu na efektivitu nákladů na architekturu VDI jistě leckoho napadne i myšlenka, že by určitě mohlo být zajímavé VDI nabídnout v prostředí sdíleném vícero zákazníky, tedy poskytnout virtualizovaný desktop jako hostovanou službu a náklady na celou architekturu rozložit.
Bohužel, tuto cestu zatím společnost Microsoft licenčně nepodporuje. Jako službu je možné zákazníkům virtualizovaný desktop doručit pouze v případě, že je celá fyzická architektura, na níž běží VDI, dedikována jednomu zákazníkovi. Tím se ovšem
poněkud vytrácí kouzlo redukce TCO cestou rozložení nákladů na sdílenou infrastrukturu. Jedinou možností pro řešení formou služby současně užívané nezávislými subjekty je doručování virtualizované aplikace nebo plochy. Technologie USV, RDS i App-V jsou běžně dostupné prostřednictvím licenčního programu pro poskytovatele služeb.
Tato problematika se však postupně dále vyvíjí a posouvá, spolu s tím, jak se mění technologie, technika (hardware) a roste poptávka po virtuálních desktopech. Necháme se překvapit, co přinese příchod Windows 8. Už se také těšíte? Přijedou prý Metrem…
